Články na téma Hrady a zámky

Hluboké křivoklátské lesy odedávna vlastnila královská komora. Hojnost zvěře, hlavně vysoké a černé, proto byly oblíbeným lovištěm českých panovníků. Postupně si tu vystavěli několik sídel – Jivno, Zbečno, Jinčov, Nižbor. Mezi nimi vyniká oblíbený hrad českých panovníků - Křivoklát. Na skalnatém ostrohu nedaleko ústí Rakovnického potoka do Berounky stojí přes 900 let jedna z našich nejnavštěvovanějších památek.

Zámek býval vodní tvrzí, která byla v letech 1411 - 1655 renesančně přestavěna. Barokní úpravy zámku proběhly za Františka Ferdinanda z Khuenburgu a do dnešní podoby nechal zámek v roce 1734 upravit hrabě Maxmilián z Regalu.

Pozůstatky prehistorického hradiště a skalního hradu najdete na ostrohu vybíhajícího od plošiny zvané Hrada. Nachází se nekaleko známějšího skalního hradu Drábské světničky. V památkově chráněné lokalitě se dochovaly obvodové valy s příkopy a objekty vytesané do skály.

Národní památkový ústav (NPÚ) otevře po přechodu země do třetího stupně protiepidemického systému několik památek ve své správě, návštěvníci na ně budou moci chodit o víkendech. Uvedla to mluvčí NPÚ Jana Hartmanová.

Cesta ke Krakovci, hradu známému především díky pohádkovému muzikálu Ať žijí duchové, ten den připomínala kulisy z filmu Mrazík. V údolí Berounky se místy válela mlha, nakonec slunce prorazilo její závoje a nad Křivoklátem se rozlila azurová obloha.

Pouhých sedm kilometrů od Písku se nachází nevelká obec, plná stop jak dávné historie, tak současné iniciativy památky nejen zachránit, ale i oživit. Čížová je snadno dostupná i vlakem, je zde zastávka na trati Zdice-Protivín, oblíbená je i cyklisty. A jelikož jsme tak trochu pivní národ, na své si přijdou i pivaři.

Křivoklátské lesy byly oblíbeným loveckým revírem zejména Přemyslovců. Lovy byly jednak zábavou, jednak i příležitostí k setkání s důležitými lidmi – a samozřejmě také přinášely výživné maso. Okolí Berounky bylo jako stvořené pro zakládání šlechtických sídel – vznikl Křivoklát, Jivno, Hlavačov, Týřov, Nižbor, Zbiroh, Žebrák s Točníkem... A také Jenčov.

Oním panským sídlem je lovecký zámeček Kladská, dnes hotel alpského stylu, Tajga je součástí národní přírodní rezervace Kladské rašeliny, pach sirovodíku prozrazuje přírodní rezervaci, dle nevábného odéru pojmenované Smraďoch.

Bývalý skalní hrak Kozlov - Chlum se nachází na vrcholu kopce Kozlov (381 m) na Hruboskalsku, poblíž obec Kacanovy. Jedná se o klasický skalní hrad zasazený a přizpůsobený terénu skalních stěn. Z hrádku se dodnes dochovaly pouze vytesané světničky ve skále a zbytky obranných příkopů.

Dnes oblíbený minerální pramen byl vyvrtán roku 1903 na pokyn proutkaře Bülowa z Bothkampu v hloubce neuvěřitelných 96,7 m. Proud body byl tak mocný, že vytryskl do výšky prvního patra poděbradského zámku.

V údolí Šáreckého potoka, nedaleko zámečku Jenerálka, se nachází vzácný biotop podmáčených luk, který se v roce 2016 podařilo revitalizovat. Oblastí vede cca 200 m dlouhý povalový chodníček.

Jak známo, Berounka nemá svůj jedinečný pramen, ale vzniká v Plzni soutokem Mže s Radbuzou, přičemž ale současně přispívají i další dvě zdrojnice, a to do Radbuzy se vlévající Úhlava a kousek pod hlavním soutokem ústící Úslava.

Tříkilometrový okruh v Humpolci, s převýšením 72 metrů, vede ze závodiště Zlatá podkova kolem lesoparku za rybníky Dvorák a Dusilák k židovskému hřbitovu pod hradem Orlík a kolem školního statku zpět na závodiště.

Tříkilometrový okruh v Humpolci, s převýšením 72 metrů, vede ze závodiště Zlatá podkova kolem lesoparku za rybníky Dvorák a Dusilák k židovskému hřbitovu pod hradem Orlík a kolem školního statku zpět na závodiště.

Zámeček postavený v roce 1908 staviteli Josefem a Václavem Páskovými. Nechala jej postavit rodina Lobkowiczů na skalním masívu dnes nazývaném Čertova kazatelna a stal se rodištěm Jaroslava Lobkowicze st. (*1910).