Hory v pohoří Šumava

Národní park Šumava zmodernizoval Medvědí stezku, svoji nejstarší naučnou trasu a zároveň druhou nejstarší v celé ČR. Mezi Ovesnou a Černým Křížem díky tomu například přibyly pro výletníky další informační tabule, ty původní byly obnoveny.

Nově zrekonstruovaný původně lovecký zámeček Wolfstein otevírá veřejnosti expozice svého muzea lovu a rybářství. Moderní expozice zahrnuje řadu interaktivních prvků a je trojjazyčná - jedním z jazyků je i čeština.

Šumava stále nevydala a pravděpodobně ještě dlouho nevydá veškerá tajemství. Jedno takové se může ukrývat i nedaleko obce Žihobce.

Šumava je plna zaniklých obcí, rozpadávajících se statků a zdevastovaných kaplí a kostelů, žádná z trosek však nezažila to, co kaple v osadě Hůrka, ležící hned vedle cesty k často navštěvovanému horskému jezeru Laka. Zde se odehrál příběh jak z pera Edgara Allana Poea, temný jak okolní lesy.

Kostel v česko-německém pohraničí v šumavské obci Dobrá Voda má za sebou pohnutou minulost. Historie vesnice sahá až do pohanských dob, avšak první ověřené zprávy se vztahují k 10. století, kdy zde působil poustevník sv. Vintíř. Dobrá Voda se tak stala oblíbeným poutním místem, kam o svátku sv. Vintíře putovalo tisíce poutníků z Čech i Bavorska.

Obec Modrava je celoročně navštěvovaným a oblíbeným výchozím místem rozličných turistických tras. Nyní s barvami podzimu nabízí novou podobu krás svého přitažlivého okolí.

Kouzelné kouty Šumavy jsou protkány spoustou potůčků a potoků i řek. Za návštěvu stojí jak přes kameny pěnivě proudící temné vody Vydry, tak náhled na lokalitu Vltavského luhu s přítokem Hučinou.

Obří nádrž Lipno, největší dílo vltavské kaskády, začali budovat v roce 1952, dokončena byla o sedm let později. Mělké jezero o délce 42 kilometrů zaplavilo kotlinu s nevytěženými rašeliništi. Dílo budované pro zadržování vody a využití v energetice se posléze stalo význačnou rekreační oblastí.

Na šumavských lokálkách snadno podlehnete idyle venkovských tratí a romantice lesních nádraží. Vlakem se lze vydat podél břehů největšího přehradního jezera u nás i hlubokými lesy u Nového Údolí.

Máloco charakterizuje nezaměnitelný ráz šumavské krajiny jako četná rašeliniště, zvaná slatě, povětšinou z důvodu zachování a ochrany přírody ležící v I. Zóně NP. Některými se však mohou návštěvníci pokochat ve zpřístupněných částech. Mezi ně patří Soumarská, Jezerní, Chalupská a Tříjezerní slať.

Šumavský vrch Stožec (1065 m. N. M.) je zajímavým turistickým cílem. Až na vrcholky Alp se dá dohlédnout ze Stožecké skály, kaple Panny Marie ležící o málo níže se již rovněž nachází v 1. zóně NP a strmá cesta k ní vede pralesní divočinou. Blízký pramen, jak tomu bývá, má svoji legendu.

Výstavní pavilon v zahradě u Muzea Dr. Karla Hostaše se věnuje především sklu. Základem expozice je unikátní soukromá sbírka šumavského skla firmy Lötz, doplňovaná příležitostnými výstavami českého i zahraničního skla.

Zbytek prázdnin a zkracující se léto vyzývá k poznávání krás tuzemska. Jednou z nejmalebnějších a turisty nejoblíbenějších oblastí Česka je Šumava. Blíže ji můžete poznat jak pěšky v pohorkách, tak i s větrem ve tváři v sedlech jízdních kol či skútrů.

Zdolejte nejvyšší horu světa Mount Everest (8848 m n.m.) návštěvou osmi Šumavských vrcholů. Poznáte krásy pěší turistiky v okolí Horní Plané na Lipně a na Šumavě. V hornoplánském infocentru (KIC) obdržíte vrcholový pas se seznamem povinně zdolávaných vrcholů, jejichž součet je výškou 8848 m. N. M.

Dračí tlama, Soutěska lapků, Perníková skála, Kamenná kráska, Obří kostky, Kazatelna, Hřib, Mechová pyramida - to jsou názvy několika z přemnoha skalních útvarů i solitérních balvanů, lemujících tuto starou šumavskou naučnou stezku, procházející i místem, kde byl zastřelen poslední medvěd na Šumavě.