Hory v pohoří Šumava

Jaký je původ a symbol šumavských kohoutích křížů?

V oblasti obce Stachy je možno najít ukázky lidového kovářského umění, spojené s vírou a čerpající z příběhů Nového zákona. Tyto zcela atypické artefakty se dochovaly v počtu tak nicotném, že i prsty jedné ruky převyšují jejich počet.

Z Vítkova hrádku vyhlíželi pohraničníci, zda se neblíží imperialistický narušitel

Území kolem lipenské přehrady a odtud na východ i na západ bylo po druhé světové válce hraničním pásmem. Zvláště na Šumavě byla „čára“ neprodyšně uzavřena a střežena vojsky.

Nová naučná stezka na Šumavě povede po břehu i mokřady

Kolem jednoho z nejvýše položených českých rybníků Olšina, který leží nedaleko šumavské Horní Plané, vznikne nová naučná stezka. Návštěvníkům má zpřístupnit nejen národní přírodní památku Olšina, ale také ptačí oblast Boletice a další chráněná území Natura 2000.

Turisty na šumavské Černé jezero vozí vláček

Novou atrakci letos pro turisty připravila šumavská Železná Ruda. K Černému jezeru se nyní zájemci mohou vypravit speciálním silničním vláčkem, který vyjíždí ze Železné Rudy. O novinku je podle místního starosty Michala Šnebergra velký zájem.

Treehouse - Vyhlídkový posed v korunách stromů u Volar

První vyhlídkový posed v koruně stromu (treehouse) na Šumavě se nachází 3 km od šumavského městečka Volary. Je zde možné pozorování přírody i neobvyklé ubytování.

Rosenauerova kaple u Schwarzenberského kanálu

Rosenauerova kaple se nachází přibližně 2,5 km jižně od šumavské osady Jelení, na břehu Schwarzenberského plavebního kanálu.

Nové Údolí je nádherný kousek Šumavy na konci světa

Tady se musel zastavit Anděl Páně při putování zemskou marností. Zeleň lesů se ve valérech přetavuje v zeleň horských luk, Studená Vltava protékající hranicí mezi Čechami a Bavorskem je průzračná, ve dně narezlá, voda se protahuje po železité hornině.

Boubínské jezírko

Boubínské jezírko (též Jezírko U pralesa) je splavovací nádrž. Nachází se na Kaplickém potoce, na jižním svahu Boubína v nadmořské výšce 925 m.

Krajem zaniklých šumavských obcí, mlýnů, starých hřbitovů a studní

Malebná krajina horního toku Blanice jen v okolí Blažejovic je hotovým rájem pro milovníky přírody a vzpomínek na časy, kdy Šumava byla plná sklářských hutí, mlýnů, i bezproblémového soužití příhraničních národů. I zde, stejně jako na celé Šumavě, najdeme několik připomínek po válce zaniklých obcí.

Malá vodní elektrárna Vydra s expozicí Šumavská energie

Malá vodní elektrárna Vydra je situována poblíž soutoku řek Vydry a Křemelné mezi obcemi Rejštejn a Srní na Sušicku. Stavba byla dokončena v roce 1942. Najdete zde stálou expozici Šumavská energie o historii i současnosti využívání šumavských vodních zdrojů.

Létající ryby na Šumavě se již brzy předvedou návštěvníkům

Kousek od Borových Lad, po silnici vedoucí na Knížecí pláně, se nachází areál pstruhové líhně, provozované Správou NP a CHKO Šumava. I když je známá pod názvem pstruhová, odchovávají se zde další druhy ryb, navázaných na potřebu čisté proudící vody.

Obnovená Liščí bouda v zaniklém Kristiánově, který armáda zapálila před vstupem wehrmachtu

Slávu českého skla dostali do povědomí světa šumavští hutníci. Majitel panství v Jizerských horách hrabě Kristian Clam-Gallas si uvědomil, že má stejné podmínky. Domluvil se se sklářem Johanem Leopoldem Riedlem na založení huti. Sklářská osada vznikla v roce 1775 a dostala jméno po svém dobrodinci.

Dračí skály u Rejštejna na Šumavě

Zajímavý skalní útvar zvaný Dračí skály ( 789 m.n.m.) najdete jihozápadně od Rejštejna a zvedají se nad silnicí vedoucí na Modravu a na pravém břehu řeky Otavy.

Minipivovar Pekárna Kvilda

Minipivovar byl založen v roce 2011 na křižovatce turistických, lyžařských a cyklistických cest v srdci Šumavy. Je součástí vyhlášené Pekárny Kvilda.

Klostermannova chalupa u Srní – hájovna z filmu Pod Jezevčí skálou

Původní šumavská roubenka se zvoničkou pokrytá šindelem, se do podvědomí veřejnosti dostala díky trilogii s Tomášem Holým - Pod jezevčí skálou, Na pytlácké stezce a Za trnkovým keřem - v chalupě bydlel jeho filmový dědeček.