Novinky.cz ve městě Slaný

Ohyb Ohře dal místu jméno (německy Elbogen). Na skalnatém ostrohu vyrostl nejprve hrad, o zakladateli se vedou dohady. Mohli to být čeští panovníci - nejčastěji se hovoří o Vladislavu I. - i němečtí ministeriálové, kteří pro císaře Barbarossu osidlovali obyvatelstvem krajinu z německy mluvících zemi. Tak vznikla mnohá osada na Chebsku.

Pražské Prokopské údolí místy připomíná scenérie z filmových westernů (podobné najdeme v okolí Srbska na Berounce). Oblíbené místo výletů je nejsevernějším výběžkem Českého krasu, jedná se o chráněnou přírodní rezervaci, která je součástí Přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí.

Hluboké křivoklátské lesy odedávna vlastnila královská komora. Hojnost zvěře, hlavně vysoké a černé, proto byly oblíbeným lovištěm českých panovníků. Postupně si tu vystavěli několik sídel – Jivno, Zbečno, Jinčov, Nižbor. Mezi nimi vyniká oblíbený hrad českých panovníků - Křivoklát. Na skalnatém ostrohu nedaleko ústí Rakovnického potoka do Berounky stojí přes 900 let jedna z našich nejnavštěvovanějších památek.

Turistům se od čtvrtka po zmírnění vládních opatření proti šíření koronaviru otevírají i jinak běžně zpřístupněné jeskyně, a to podle otevírací doby. Omezený ale bude počet lidí ve skupině. V tiskové zprávě to uvedl Pavel Gejdoš ze Správy jeskyní ČR. Jeskyně se pro návštěvníky uzavřely od 12. října.

Kdo má trochu povědomí o Lhenicích, s nimiž se pojí označení zahrada jižních Čech, mohl se setkat s termínem peckář. Toto označení se pro místní obyvatele vžilo vzhledem k rozsáhlým třešňovým i jabloňovým sadům, jež městys obklopují.

Popelná hora nedaleko Kašperských Hor patří mezi šumavské tisícovky a návštěvníkům nabízí nejen překrásný výhled, ale rovněž celou řadu zajímavostí.

Národní památkový ústav (NPÚ) otevře po přechodu země do třetího stupně protiepidemického systému několik památek ve své správě, návštěvníci na ně budou moci chodit o víkendech. Uvedla to mluvčí NPÚ Jana Hartmanová.

Zatímco vloni v říjnu otevřená rozhledna na nejvyšším vrcholku Orlických hor sbírá jedno ocenění za druhým a stále přitahuje nebývalé množství návštěvníků, rostou jí v regionu další konkurentky.

Cesta ke Krakovci, hradu známému především díky pohádkovému muzikálu Ať žijí duchové, ten den připomínala kulisy z filmu Mrazík. V údolí Berounky se místy válela mlha, nakonec slunce prorazilo její závoje a nad Křivoklátem se rozlila azurová obloha.

Pouhých sedm kilometrů od Písku se nachází nevelká obec, plná stop jak dávné historie, tak současné iniciativy památky nejen zachránit, ale i oživit. Čížová je snadno dostupná i vlakem, je zde zastávka na trati Zdice-Protivín, oblíbená je i cyklisty. A jelikož jsme tak trochu pivní národ, na své si přijdou i pivaři.

Jedna z pražských dominant, vrch Petřín, patří k nejnavštěvovanějším lokalitám v metropoli. Je to dáno snadnou přístupností - lanovkou, nebo množstvím cest, které vedou na vrcholek.

Po několika desetiletích vzniklo ve Šluknově na Děčínsku 23 kilometrů nových turistických tras. Jejich cílem je propojení původních tras tak, aby návštěvníci mohli podnikat okružní výlety po městě a všech jeho katastrech. Uvedla to vedoucí odboru kultury Ivana Lukešová.

Křivoklátské lesy byly oblíbeným loveckým revírem zejména Přemyslovců. Lovy byly jednak zábavou, jednak i příležitostí k setkání s důležitými lidmi – a samozřejmě také přinášely výživné maso. Okolí Berounky bylo jako stvořené pro zakládání šlechtických sídel – vznikl Křivoklát, Jivno, Hlavačov, Týřov, Nižbor, Zbiroh, Žebrák s Točníkem... A také Jenčov.

Možná vás překvapí název Kačenčiny hory, ale jejich kopce jsou tak ladné, že musejí být opatrovány a hýčkány princeznou Kačenkou. Oficiálně se samozřejmě jmenují Orlické hory, dvě řeky Orlice a spousty bystrých potoků tudy protékají.

Na nenáročném okruhu jsou kromě úžasných přírodních scenérií k vidění i středověký kostel, staré šumavské chalupy, rozpadlý mlýn, smolná pec či obnovená kaple. Ochutnat lze i pramen.