Novinky.cz v obci Škvorec

Český kras je jednou z nejnavštěvovanějších tuzemských lokalit. Je tu co k vidění, ať se jedná o údolí Berounky od Srbska k Berounu, oblast Svatého Jana pod Skalou, lomů Velké a Malé Ameriky a Mexika, ale také návrší Zlatý kůň s Koněpruskými jeskyněmi.

Asi jen místním něco říká název lesa Kosejřín u jihočeských Předotic, stejně jako jméno Voříšek. Ovšem lze předpokládat, že jméno Antonín Švehla již vyvolá konkrétní asociace na historické události, jako je vyhlášení republiky, sepsání československé ústavy nebo podpora Masaryka při volbě prezidenta.

Novou turistickou atrakcí je na jihu Čech Naučná stezka kolem rybníka Olšina v Horní Plané. V minulých dnech na ni vyrazily tisíce lidí a na místním parkovišti u nového infocentra byly stovky automobilů. Stezka Vojenských lesů a statků (VLS) vede mokřady i močály po dřevěných chodnících, její součástí je několik vyhlídek, dřevěný most i obří ptačí hnízdo. Byla otevřena v létě.

V části CHKO Šumava, kterou jsme navštívili, jsou bezpochyby nejpopulárnějšími turistickými cíli Železná Ruda s dvojicí známých ledovcových jezer – a také rozhledny na Špičáku a Pancíři podporované lanovkami. Tím ovšem přitažlivá nabídka nekončí. Přesvědčíme se o tom na jedné méně frekventované skalní vyhlídce, u unikátního orloje a na trase mokřadem, který napájí známá řeka.

Tyčí se na kopcích jako hroty pruské piklhaubny. Jedna nad Chebem, druhá nad Aší. Kamenné jehlance rozhleden nesoucí jméno „železného“ kancléře Otty von Bismarcka. Ta v Háji u Aše, na nejvyšším bodě Smrčin, rozkročena pěkně doširoka, je jednou z nejmohutnějších u nás.

Poslední 142. schod a ocitám se přesně šest set metrů nad hladinou moře. Toho skutečného. Na nejvyšší vlny moře mnohem bližšího, ryze českého, lesního, chlácholivě zeleného, to sice ještě nestačí, některé se vypínají i o více než dvě stě metrů výš, ale pozorování to nijak nebrání. Cíl výpravy mám před sebou jak na dlani.

Nadmořská výška pouhých 664 metrů poskytuje výhled na vzdálené šumavské kopce i do vnitrozemí. Celoročně přístupná rozhledna se nachází na vrchu Kbíl mezi obcemi Švejcarova Lhota a Libětice. Pokud se rozhodnete ji navštívit, můžete využít nenáročnou a krátkou trasu z rozcestí Pod Kbílem (po žluté značce).

„Mladá kněžna měla svůj hrad, po Libuši nazvaný, který vystavěla vedle lesa táhnoucího se ke vsi Zbečnu (obec u Smečna na Rakovnicku). Od svého však nastolení sídlila na Vyšehradě, moudře odtud vládnouc všemu lidu.“.

Ohyb Ohře dal místu jméno (německy Elbogen). Na skalnatém ostrohu vyrostl nejprve hrad, o zakladateli se vedou dohady. Mohli to být čeští panovníci - nejčastěji se hovoří o Vladislavu I. - i němečtí ministeriálové, kteří pro císaře Barbarossu osidlovali obyvatelstvem krajinu z německy mluvících zemi. Tak vznikla mnohá osada na Chebsku.

Pražské Prokopské údolí místy připomíná scenérie z filmových westernů (podobné najdeme v okolí Srbska na Berounce). Oblíbené místo výletů je nejsevernějším výběžkem Českého krasu, jedná se o chráněnou přírodní rezervaci, která je součástí Přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí.

Hluboké křivoklátské lesy odedávna vlastnila královská komora. Hojnost zvěře, hlavně vysoké a černé, proto byly oblíbeným lovištěm českých panovníků. Postupně si tu vystavěli několik sídel – Jivno, Zbečno, Jinčov, Nižbor. Mezi nimi vyniká oblíbený hrad českých panovníků - Křivoklát. Na skalnatém ostrohu nedaleko ústí Rakovnického potoka do Berounky stojí přes 900 let jedna z našich nejnavštěvovanějších památek.

Turistům se od čtvrtka po zmírnění vládních opatření proti šíření koronaviru otevírají i jinak běžně zpřístupněné jeskyně, a to podle otevírací doby. Omezený ale bude počet lidí ve skupině. V tiskové zprávě to uvedl Pavel Gejdoš ze Správy jeskyní ČR. Jeskyně se pro návštěvníky uzavřely od 12. října.

Kdo má trochu povědomí o Lhenicích, s nimiž se pojí označení zahrada jižních Čech, mohl se setkat s termínem peckář. Toto označení se pro místní obyvatele vžilo vzhledem k rozsáhlým třešňovým i jabloňovým sadům, jež městys obklopují.

Popelná hora nedaleko Kašperských Hor patří mezi šumavské tisícovky a návštěvníkům nabízí nejen překrásný výhled, ale rovněž celou řadu zajímavostí.

Národní památkový ústav (NPÚ) otevře po přechodu země do třetího stupně protiepidemického systému několik památek ve své správě, návštěvníci na ně budou moci chodit o víkendech. Uvedla to mluvčí NPÚ Jana Hartmanová.