Novinky.cz v pohoří Krušné hory

Největší masakr civilního obyvatelstva na našem území se odehrál 16. března 1421 v silně katolickém Chomutově. Husitská vojska pod Žižkovým vedením povraždila veškeré obyvatelstvo podkrušnohorského města. Na vraždění se nemalou měrou podílely „boží bojovnice“. Této události je věnována výstava Chomutov mezi křížem a kalichem v místním Oblastním muzeu.

Golemovu podobu máme nejvíce spjatou z filmů Císařův pekař a Pekařův císař, kde byl jeho autorem sochař Jaroslav Horejc. Pro nejmenší celý příběh golema hezky ztvárnila Lucie Seifertová v knize Tajemný Golem. Vydejme se po stopách jedné z nejznámějších pražských pověstí ve snaze zjistit, kde by mohly být pozůstatky této mytické bytosti uschovány.

Hradozámecký areál Frýdlantu postavený na mohutném čedičovém výlevu je nádhernou ukázkou spojení gotického hradu s renesančním zámkem. Tvoří ho Dolní zámek zdobený sgrafity, který obklopuje švédské opevnění, z něhož vede Rytířská cesta Horní branou do hradu. Nejstarší částí areálu je čtyřicetimetrová věž Indica.

Kdo si chce dopřát léčivé koupele a pitnou kúru v historických kulisách uprostřed přírody nebo se procházet po místech spojených se známými osobnostmi, měl by zamířit do západočeských Mariánských Lázní. Ty se navíc v rámci nominace Slavné lázně Evropy dostaly loni v létě na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Nejlepší pohled na historické město Slaný je ze Slánské hory. Stojím na hraně nejjižnějšího výběžku Českého středohoří, pode mnou padá kolmo dolů slánská ferrata se šesti lezeckými trasami. Že tu kdysi bublala sopka, je mi podle čediče, jímž je hora tvořena, jasné, ale že se lokalita počítá ke kuželům nádherných kopců Středohoří, mne překvapilo.

Sedmnáctého prosince 1938 se objevil v populárním časopise Mladý hlasatel obrázkový seriál o klubu Rychlých šípů. Jeho autor, legendární Jaroslav Foglar (1907-1999), netušil, jaký fenomén vypouští do světa mladých. Brzy se v příbězích objevila Stínadla - městská čtvrť skutečná, nebo vymyšlená?

Pražský hrad, pradávné sídlo českých králů, slýcháváme a čteme často, když se někdo chlubí naprosto ojedinělou dominantou metropole. Jenže ona je to pravda tak napůl.

Zhruba 40 tun ledu prošlo rukama sedmi sochařů, kteří tvoří na Pustevnách v Beskydech ledové sochy. Ty budou k vidění už od soboty. Letošní ročník akce zvané Ledové Pustevny má hned dvě témata: Znamení zvěrokruhu a Vesmír.

Zatímco vloni si doslova celý svět (a s ním i rodný kraj pod Orlickými horami) připomínal 150. výročí narození zakladatele abstrakce ve výtvarném umění Františka Kupky, v červnu letošního roku uplyne od smrti malíře, jehož obrazy v 21. století „trhají“ aukční rekordy, 65 let. I když se narodil v Opočně, do velkého světa umění se vydal z Dobrušky, kde strávil své dětství a mládí a kam směřuje náš cestovatelský tip.

Toto malebné, skalami obklopené poutní místo je domovem pro necelých 200 obyvatel. Avšak počty turistů, kteří do těchto míst každoročně zavítají, jsou mnohonásobně vyšší. Jakými přírodními krásami a zajímavostmi Svatý Jan pod Skalou návštěvníky vábí?

Ač měla být spíše decentní, ční nová rozhledna na Závisti, archeologické lokalitě u Dolních Břežan, vysoko nad okolní stromy. Při příjezdu od Prahy ke Zbraslavi je nepřehlédnutelným bodem na horizontu na pravém břehu Vltavy.

Zima většinou zavírá brány historických objektů, přesto některé od čtvrtka 6. ledna začínají vítat ve „dvojkovém“ roce návštěvníky.

Procházka po Karlově mostě, historickém klenotu metropole, s vyhlídkou na Pražský hrad, Malou Stranu, ale i na Staré Město je jedním z největších taháků Prahy. Téměř všichni návštěvníci obdivují neopakovatelné panoráma, zahraniční i domácí mistrovskou sochařskou výzdobu. Málokdo si všimne nápisu na fasádě domu na Novotného lávce.

Těžko věřit tomu, že na území, které je zastavěno s využitím každého volného metru, se v druhé polovině devátého století rodil český stát. Pokrok sice nezastavíš, ale panovníci by zírali, jak se území, které pracně kolonizovali, změnilo. Lidé tu sídlili již v období mladší doby kamenné, v 7. a 8. století se tu rozprostíralo dle výzkumů archeologů slovanské hradiště.

Na vrcholku Babských skal, nedaleko Šáreckého údolí stojí přímo nad meandrem Vltavy vcelku nenápadná zřícenina. Ačkoliv se může zdát, že nám pozůstatek této stavby nemá mnoho co nabídnout, opak je pravdou. Pokud hledáme místo k večerní procházce, jež nám může zaručit hezký a zcela jiný výhled na Prahu, zřícenina Baba je určitě jedním z nich.