Novinky.cz v pohoří Krušné hory

Muzeum města Brna otevřelo v dubnu nový prohlídkový okruh, který je zaměřený na dějiny dominanty města Brna, hradu Špilberku. Návštěvníci mají nově možnost zavítat na místa, která byla dosud nepřístupná.

Rozšíření hlavní prohlídkové trasy čeká na návštěvníky zámku v Moravské Třebové na Svitavsku. V pátek zde bude otevřena nová expozice v zámecké věži zaměřená na působení jednoho z nejvýznamnějších moravských šlechticů své doby Ladislava Velena ze Žerotína.

Bechyně je známá především lázněmi a výrobou keramiky. Zajisté se řadí mezi nejkrásnější jihočeská města, protože k vidění je tu opravdu mnoho zajímavostí. Historická část města je navíc od roku 1990 městskou památkovou zónou.

S jarem se vracejí oblíbené prohlídky města s průvodci. Letos se rozšíří o návštěvy architektonického skvostu brněnského výstaviště, ale také o Stezky třetího odboje, mezi nimiž nechybí například téma Pryč s okupanty. Několik prohlídek je rovněž připraveno speciálně pro děti a jejich rodiče.

Samo označení Kamýk je vcelku nic neříkající a může zavést k jiným v tuzemsku tak pojmenovaným místům - a pokud upřesníme, že se nachází v Oseku, tak těch najdeme na mapě ještě víc. V tomto případě se konkrétně jedná o torzo letohrádku v Kamýku poblíž Rokycan.

Balvanů je tam vskutku požehnaně. A překvapivě – vzhledem k okolní jen nepatrně zvlněné rovině – také zástup smělých skalisek, jež lákají nejen turisty (hledící), ale i horolezce (konající). Za padající vodou jsme se tentokrát vypravili na dohled Kutné Hory.

Horkou lázeň ve vířivých dubových vanách s vodou obohacenou o pivovarské kvasnice, slad a chmel si budou moci nově dopřát návštěvníci zámku ve Svijanech na Liberecku. Původně zchátralá památka prošla v minulé dekádě nákladnou rekonstrukcí. Nově teď zámek, o který se stará sousední pivovar, otevře i lázně, pochopitelně pivní.

Po dvouleté přestávce zaviněné pandemií budou letos zájemci znovu moci zavítat na takzvané uhelné safari, exkurzi do míst spojených s těžbou uhlí na Mostecku. Těžební společnost Sev.en Energy, která turistickou atrakci provozuje, připravila nové trasy s možností dopřát si prohlídku rekultivací z ptačí perspektivy. Rezervační systém letošního ročníku se spustí 1. dubna.

Při návštěvě historického Chebu, kdy je staré město nádherně obnoveno a přitahuje pozornost domácích i zahraničních návštěvníků, jsem si na kovovém pásu umístěném na chodníku pěší zóny, všiml události datované rokem 1589. Stojí tu, že „v Chebu je tvrdě potrestána vzpoura cizoložníků”.

Celoročně otevřený zámecký zvěřinec v Častolovicích se stal vyhledávaným cílem návštěvníků ze široka daleka. Nejčastěji přijíždějí rodiny s dětmi úplně malými či školou povinnými, které bývají během jeho prohlídky doslova v sedmém nebi.

Některé ze solitérních kopců Českého středohoří jsou „začepeny“ zříceninami hradů. Velikostí vyniká velmi výrazný Házmburk, ale pozornost upoutávají i další. Třeba Oltářík nad Podsedicemi.

Panenské Břežany budou asi navždy spjaty se dvěma jmény, a to s nacistickými zločinci Karlem Hermannem Frankem a Reinhardem Heydrichem. Nelze však opomenout i další významná jména, jako například umělce Jana Blažeje Santiniho-Aichela, jenž navrhl místní zámeckou kapli svaté Anny. Panenské Břežany připomínají svou historií temné časy. Nalezneme tu však mnohem více, kvůli čemu stojí za to právě jejich okolí lépe prozkoumat.

Město Rožmitál pod Třemšínem máme většinou spojené se jménem Jakuba Jana Ryby, velkého vzdělance, kantora a muzikuse, jehož dílo Česká mše vánoční je tradicionálem v čase adventním. Méně známá je česká šlechtična, pozdější královna Johana z Rožmitálu, která se tu zřejmě narodila.

Zrovna jako často narazíme na pamětní desky s nápisem, že se tu zastavil na svých toulkách básník Karel Hynek Mácha, stejně tak se setkáme hlavně v západních Čechách s místy, kde pobýval německý básník, dramatik, politik a přírodovědec Johann Wolfgang Goethe (1749 až 1832), od roku 1782 užívající predikát von Goethe.

Vyhlídek je tam (téměř) nepočítaně. A to beru do úvahy pouze místa oficiálně pojmenovaná a opatřená informativními tabulemi. Pískovcové skály po pár krocích katapultují návštěvníka do výšin a vyzvou ho: Teď se koukej kochat! Obzor se nadějně vlní výraznými lužickohorskými vrchy, i neméně vydařenými českostředohorskými, a hluboko pod pozorovateli se na předjarním slunci vyhřívá – Sloup v Čechách.