Novinky.cz v pohoří Bílé Karpaty
Zobrazit všechny články o pohoří Bílé Karpaty
Svíčky, náhrobky, tajuplná atmosféra hřbitova, mystická směs, která přitahuje mnoho lidí. Neobyčejný zážitek s nádechem tajemna mají teď Pražané šanci prožít na Malostranském hřbitově. Ten se letos v létě po několika letech, kdy prošel opravami, otevřel veřejnosti. Pořádají se zde večerní prohlídky i čtení při svíčkách. Mezi lidmi jsou oblíbené.
Berounku, kdysi zvanou po celém toku Mže, lemují na vysokých skaliskách hrady. Některé jsou již značnou dobu rozvalené, ale i tak krásné, tvoří malebnou kulisu na návrších nad oblíbeným vodním tokem. Další, zachovalé, zvou k návštěvám.
Na vysoké strmé skále nad hlubokým údolím, kterým se vinula řeka Vltava, byl již v polovině 13. století postaven dřevěný hrádek připomínající orlí hnízdo. Tato podobnost dala vzniknout i jeho jménu: Orlík. Stavba samotná a zejména okolní příroda prošly zásadními změnami, ale název přetrval staletí.
Prodloužený víkend láká na mnoho akcí, které jsou spojené především s pátečním státním svátkem. V Praze se můžete vypravit do spousty běžně nepřístupných míst a sychravé počasí zaženete na sobotním Polívkování. Atmosféru první republiky můžete pak zažít na Křivoklátu nebo na plzeňském festivalu streetfoodu.
Pohodlné panské sídlo na vysokém kopci kdysi bývalo mohutným a pyšným hradem. Zbiroh býval pevností s mohutnými hradbami, věžemi a baštami. Nyní je připomínám coby zámek tří císařů, ale již za dob krále Václava IV. To byla znamenitá stavba, nad kterou kvetla červená pětilistá růže Rožmberků.
Kersko je v povědomí lidí spjato především s osobou spisovatele Bohumila Hrabala a v poslední době i jako oblíbený cíl pro cykloturistiku. Méně je ovšem známá historie tohoto koutu středních Čech. A právě o historii Kerska pojednává současná výstava ve Vlastivědném muzeu v Nymburce.
V úterý mu začali natahovat kůži a v prosinci jej v celé kráse uvidí první návštěvníci. V opavském Slezském zemském muzeu právě vrcholí práce na jediném českém preparátu slona indického. Je jím Calvin z ostravské zoo, otec všech tří ostravských sloních mláďat. Kvůli vážnému zdravotnímu stavu byl utracen loni v říjnu.
Podzimní prázdniny se ponesou v duchu strašidel a svátku mrtvých. Svou odvahu můžete s dětmi prověřit na nočním zombie běhu v Praze či na Strašidelném dni na hradě v Červeném Újezdě. Na Čokoládovém festivalu v Českých Budějovicích se naučíte, jak vařit čokoládu, nebo budete moci ochutnat čoko-kebab.
Všechny tři jmenované lokality mají svůj rekord. Fichtelberg je nejvyšší horou Saska, Klínovec nejvýše položeným parkovištěm u nás a Boží Dar je přece boží. Nese status nejvýše položeného města ve střední Evropě. Na Fichtelberg (1213 m) vede nejstarší lanová dráha Německu, je kabinková.
Jednou z největších akcí, na kterou můžete o víkendu vyrazit, je pražský festival kávy, který uspokojí všechny milovníky tohoto nápoje. I většina akcí v Česku se nese v gastronomickém duchu, v Malíně u Kutné hory se uskuteční křenové slavnosti a na Valašsku klobáskobraní.
I sychravý říjnový víkend může být plný legrace. Vezměte děti do Národního muzea v Praze a navrhněte si spolu vlastního Igráčka. Zaručenou zábavou bude i nalezení správného východu ze zrcadlového bludiště v Kroměříži. A pokud mají vaše děti sportovního ducha, zabruslete si s nimi na zimním stadiónu v Mariánských Lázních.
Navštívit horskou chatu Smědavu v Jizerských horách, kdysi revír pytláků, bylo ještě donedávna dopřáno jen zdatným turistům. Nejčastějšími návštěvníky byli pěšáci nebo lyžaři, cyklisté se sem vydávali ojediněle. Od šedesátých let však proslulá nabídkou zmrzlinových pohárů a borůvkových knedlíků.
Správa hradu Svojanov nachystala pro návštěvníky podzimní překvapení. Po večerních prohlídkách v duchu romantiky a poté i gotiky přišly na řadu prohlídky s příběhy ze svojanovských legend.
O dvě cyklostezky, které vznikly na Hodonínsku na místě zrušených železničních tratí, je obrovský zájem. Jezdí po nich nejen místní, ale během prázdnin je využívají i turisté, kteří se do jejich okolí vypraví na dovolenou, řekli oslovení starostové. Už pátou sezónu má za sebou čtrnáctikilometrová stezka z Mutěnic do Kyjova a letos před prázdninami byl otevřen poslední úsek devítikilometrové stezky Uhřice - Ždánice.
Rekonstruovaný areál ve východočeském Kuksu byl ve čtvrtek slavnostně prohlášen v Betlémské kapli Stavbou roku 2016 a oceněn Zvláštní cenou Ministerstva kultury ČR. Areál otevřeli po několika letech usilovné práce minulý rok. Před rekonstrukcí se plně využívalo pouze 35 procent zanedbané památky.
