Kudy z nudy v obci Prokopov

Zobrazit všechny články o obci Prokopov

Obec Olešnice v Královehradeckém kraji

Na pomezí Královehradeckého, Pardubického a Středočeského kraje se nachází malebná obec Olešnice. První zmínky o ní spadají do roku 1393, kdy je označována jako Olessnicz.

Rozštípená skála

V 70. letech minulého století objevili tuto skálu amatérští horolezci a začali na ní trénovat. Dnes vábí díky svým 120 výstupům horolezce z celé republiky.

Černohorské vodopády

Černohorský potok protéká pod jihovýchodním úpatím Černé hory údolím Těsný důl, někdy také nazývaným Klauzový důl. Hluboké strmé údolí ukrývá mnoho vodopádů a kaskád na ortorulách a kvarcitech.

Kostel sv. Jindřicha v Petřvaldě

První zmínky o obci Petřvald pocházejí ze 14. století. O původním dřevěném kostelu jsou záznamy již z roku 1390. V polovině 17. století byl kostel, stejně jako naprostá většina věřících, luteránský. Později byl luteránům odňat a začal přestup věřících na katolickou víru.

Kostel svatého Wolfganga v Hnanicích

První písemný doklad o existenci obce Hnanice pochází z období 1200 až 1213, kdy sem přišlo sedm svobodných usedlíků a postavili si zde domy včetně malé kaple se sakristií a věží. Podle určitých pramenů sloužila tato obec jako shromaždiště rytířů křížových výprav do Svaté země.

Kostel sv. Filipa Vápenná

Římskokatolický farní kostel svatého Filipa je klasicistní budova z let 1780 až 1781 s barokním mobiliářem a obrazovou výzdobou Aloise Baucha z Vidnavy. Hned u kostela se nachází starý hřbitov obehnaný kamennou zdí.

Kostel sv. Barbory Příseka

Stavba, která vznikla na přelomu 13. a 14. století, byla zasvěcena svaté Barboře, patronce všech horníků. Jádro kostela je ranně gotické, ale mohutná hranolová věž pochází až z roku 1852.

Kostel Povýšení svatého Kříže v Dubicku

Barokní kostel Povýšení svatého Kříže v Dubicku pochází z počátku 18. století. Kněžiště, které dnes slouží jako sakristie, jako jediné přežilo řádění uherských vojáků v 15. století a nese tak prvky gotiky. Kostel byl v roce 1958 zapsán na seznam kulturních památek.

Barokní kostel Narození Panny Marie v Novém Malíně

Původní kostel s pěti obloukovými okny na podélné straně byl postaven na místě pohanského chrámu. Dnes jej připomíná jen obecní razítko z roku 1705, na němž je vyobrazena tato stavba.

Kaple Máří Magdaleny na Malém Blaníku

Hora Malý Blaník je již od pradávna spjat s Máří Magdalenou. Vůbec první zmínka o tomto poutu pochází z roku 1543, kdy na vlašimskou faru přišla žena z Kouřimi s žádostí o přenocování během svého putování za Máří Majdalenkou na Blaníku. Po té, co žena okradla farní kuchařku, beze stopy zmizela.

Rybniční zámeček

Současná podoba zámečku má původ v návrhu Josefa Kornhäusela z roku 1815. V roce 2003 byla objevena 80 cm široká a 10 m dlouhá zeď, která je důkazem, že zámeček byl někdy přestavován. Jeho původní podoba se tedy od té dnešní výrazně lišila.

Poutní kostel Navštívení Panny Marie v Horní Polici

Významné mariánské poutní místo založil roku 1684 Julius Sasko-Lauenburský, stavbu dokončila roku 1723 jeho dcera Anna Marie Toskánská. Stavba kolem dvou nádvoří zahrnuje kostel, zvonici, arciděkanství, tříramenný ambit se sedmi kaplemi a hřbitov. Kostel je dílem Gulia a Octavia Broggiů.

Futuristická Koule v Liberci – socha, která odráží své okolí

Futuristická Koule nejen zrcadlí okolní objekty, ale jakmile se na město snese tma, probudí se v jejím nitru nečekaně tajemné moře světla, které vyzařuje také do okolí.

Socha Malý Marťan na Ještědu

Chcete být vyfoceni s Marťanem? V Liberci není nic nemožné, stačí se vydat k horskému hotelu Ještěd, kde mezi skalami nedaleko od této stavby, jež tak trochu připomíná kosmickou loď, jeden sedí a čeká na své přátele. Bronzovou sochu zhotovil sochař Jaroslav Róna.

Pomník obětem komunismu na Újezdě

Pomník od sochaře Olbrama Zoubka a architektů Zdeňka Hölzla a Jana Kerela tvoří zužující se schodiště. Stojí na něm sedm vyzáblých postav muklů, tedy mužů určených k likvidaci.