Kudy z nudy ve městě Meziměstí

Renesanční palác v areálu Pražského hradu stojí na místě románského a gotického domu. Přestavěn byl po roce 1555 G. Venturou a v 90. letech 16. století U. Aostalisem. Ve 20. století zde sídlil Dům československých dětí, dnes je zde Muzeum hraček, muzeum fotografie, kavárna a kinosál.

Krásný meteorologický sloup se nachází v Kopeckého sadech, v centru Plzně. Zájemci si zde mohou přečíst údaje o tlaku, vlhkosti, teplotě vzduchu a samozřejmě i přesný čas. Navíc se na sloupku nachází otáčivá mapa hvězdné oblohy, na níž je vždy nastavena aktuální večerní obloha pro Plzeň.

Kromě vlasového vlhkoměru je meteostanice ve Smetanových sadech vybavena teploměrem, barometrem (přístrojem k měření atmosférického tlaku) a termohygrografem, což je přístroj, který v průběhu týdne zaznamenává teplotu a relativní vlhkost na záznamový papír.

Meteorologický sloup byl v době svého vzniku významným veřejným informačním místem pro lázeňské hosty a ostatní veřejnost. Naměřené a prezentované klimatologické údaje na tomto sloupu vypovídaly o momentálním klimatu v lázních, které bylo důležité i z hlediska léčebných procedur lázeňských hostů.

Pöttingovský palác, palác Unitaria či Žlutý dům je barokní stavba v Karlově ulici, vzniká přestavbou původně gotických domů. Přestavbu roku 1726 pravděpodobně provedl Jan Blažej Santini-Aichel. . Palác vlastní Náboženská společnost českých unitářů.

V Čejči na Hodonínsku se podařilo obnovit biotop v místech, kde bývalo ledovcové jezero. Obnovené mokřady tvoří dvě vysychavá jezírka a jedno se stálou vodní hladinou. Místo si oblíbila řada živočichů (brouci, plazi, obojživelníci a ptáci), domov zde našli i vzácní čápi.

Barokní kostel nechal postavit na konci 18. století kníže z Colloredo-Mannsfeldu František Gundakar I. Na místě původní loretánské kaple Panny Marie. Hlavní oltář zdobí obraz Nejsvětější Trojice z roku 1867 od malíře Josefa Hellicha.

V Zoo Zlín se nesetkáme jen s exotickými zvířaty, ale i se vzácnými létajícími savci z naší přírody. V areálu zoo se nachází zámek Lešná, jehož půdy si oblíbili kriticky ohrožení vrápenci malí a další dva druhy netopýrů. V blízkém okolí zámku byl potvrzen výskyt celkem osmi druhů letounů.

Jeden z nejrozsáhlejších krasových systémů ve stř. Evropě Navštívit lze jen malou část objevených prostor. Jeskyně veřejnosti otevřené i ty přístupné jen odborníkům patří k nejvýznamnějším zimovištím letounů u nás. Každoročně zde svůj zimní spánek tráví tisíce netopýrů a vrápenců.

Sídlo vystřídalo v průběhu staletí mnoho podob – původní gotický hrad se stal renesančním zámkem, později rozšířeným o barokní dostavby, aby se nakonec proměnil v romantickou zříceninu. Zdejší rozvaliny lákají kromě lidských návštěvníků také netopýry. Celkem zde bylo zjištěno 9 druhů.

Sídlo vystavěné slavnými mistry ve službách pana Jana Šembery Černohorského z Boskovic je unikátní ukázkou italského renesančního stavitelství u nás. Na prohřátých půdách tu každé léto o svá mláďata pečují samičky netopýra velkého.

Barokní zámek obklopený romantickým parkem a honosící se sochařskou výzdobou od slavného Matyáše Bernarda Brauna skýtá po celý rok útočiště ohroženým netopýrům. Zaznamenáno tu bylo 12 druhů. Zimu přečkávají v historických pivovarských sklepích jde o nejvýznamnější známé zimoviště Doupovských hor.

Zřícenina gotického hradu opředeného mnoha pověstmi je obklopena krásnou přírodou Hostýnských vrchů. O pokladech ukrytých v hradním podzemí se můžeme jen dohadovat, o jeho obyvatelích však víme více. Každoročně tu totiž zimují netopýři – nejčastěji netopýr černý, ale i další druhy.

Romantická zřícenina s rozhlednou láká poutníky nádhernými výhledy do kraje. Ale ani v zimě není úplně opuštěná, obývají ji tajuplní noční tvorové. Ve zdejších sklepích každoročně tráví svůj zimní spánek vrápenci malí a několik druhů netopýrů.

Rodiště slavného přírodovědce a filosofa J. E. Purkyně obklopené rozsáhlou zahradou a parkem dnes poskytuje útočiště vzácným a tajuplným obyvatelům. Zámecká sklepení si za svůj zimní úkryt vybrali vrápenci malí.