Kudy z nudy v obci Javornice

Za městem Ivančice je rozsáhlý židovský hřbitov s gotickými a renesančními hrobkami. Ivančický židovský hřbitov patří po pražském a kolínském k nejstarším v České republice.

Nad Ivančicemi se tyčí novogotický kostel sv. Jakuba z let 1852-1858 s křížovou cestou. V roce 1991 byla provedena generální oprava čtrnácti kapliček křížové cesty stoupající od městského hřbitova ke kapli.

Ivančice dosáhly svého vrcholu v 16. století, kdy zde sídlili českobratrští biskupové a pracovala zde tajná tiskárna. Dodnes se ve městě zachovaly pozůstatky bratrského areálu ze 16. a 17. století.

Dominantou Palackého náměstí v historickém jádru Ivančic je kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel stojí pravděpodobně na místě, kde stával jeho dřevěný předchůdce. Věž kostela stála původně samostatně a měla obrannou funkci.

Prastaré městské jádro Ivančic obepínají hradební zdi, doposud patrné a na mnoha místech vzácně dochovalé. Staly se němými svědky historického vývoje města a jeho obyvatel. Městské hradby jsou památkově chráněným objektem.

Ovčárna (1300 m) je nejvýše položeným centrem lyžování v České republice a právě proto jsou tady nejlepší sněhové podmínky. Nachází se na území Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.

Přírodní památku Lačnov tvoří květnatá ovsíková louka na okraji zástavby v obci Lačnov, západně od místní školy. Na louce se v jarních měsících hojně vyskytuje vzácný šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus). V Česku se jedná o nejbohatší lokalitu této přísně chráněné rostliny.

V horní části lázeňské obce Karlova studánka se nachází uměle vytvořený vodopád napájený vodou z vykopaného náhonu od Bílé Opavy a sbírající vodu ze svahů a drobných pramenů.

Téměř půlku století rozdělovala Železná opona Evropu na východ a západ. V současnosti se všech 16 evropských států podél této linie podílí na budování jedinečné trasy pro cyklisty i pěší. Česká část vede od Aše jižní hranicí s Německem a Rakouskem až k soutoku Dyje a Moravy pod obcí Lanžhot.

Rozhledna byla postavena u příležitosti 60. výročí založení „Roudnické záložny podřipské“. Jedná se o čistě funkcionalistickou stavbu, jejíž výhledová plocha je nesena šesti štíhlými sloupy.

Věž Hláska je jediným dochovaným pozůstatkem opevnění staré Roudnice. Někdejší Staré město se nacházelo v prostoru dnešního náměstí Jana z Dražic a Poděbradovy ulice.

Arcidiecézní muzeum Kroměříž bylo založeno na sklonku roku 2006 jako součást Muzea umění Olomouc. Detašované pracoviště muzea sídlí na Arcibiskupském zámku v Kroměříži, v části severozápadního křídla zámku.

Již odedávna se pro dopravu soli z horního Rakouska do Čech používala cesta z Lince do Českých Budějovic a dále do Prahy. Její délka je 120km a provoz byl zahájen v roce 1872.

Pokud by existovala soutěž o nejslavnější jindřichohradeckou čáru, dozajista by vyhrála ta, kterou návštěvníci najdou na nároží proboštského kostela nanebevzetí Panny Marie v samotném centru města.

Roudnice nad Labem odvozuje svůj název od pramene železité „rudné“ vody, prýštící pod místním Chrámem Narození Panny Marie. Pramen se nachází v ulici od náměstí Jana z Dražic směrem ke chrámu Narození Pany Marie. Je při klášterní zdi u zadní části chrámu.