Hory v pohoří Šumava

Trasa vimperské větve Zlaté stezky vede z Vimperka na hraniční přechod Strážný - Philippsreut. Území, kterým trasa stezky prochází, leží částečně v CHKO a NP Šumava. Vede starobylou cestou vimperské větve obchodní Zlaté stezky, po které byla do Čech dopravována z Německa sůl a další zboží.

Některá místa na Šumavě nejsou příliš navštěvovaná a náhodným návštěvníkům tak poskytují zvláštní atmosféru s bohatou a možná i trochu tajemnou minulostí.

Lesní dílna se zázemím pro zážitkové programy na téma přírodního a kulturního dědictví Šumavy vznikla u informačního centra Národního parku Šumava v Kašperských Horách.

Turistická trasa KČT nesoucí jméno šumavského barda Karla Klostermanna je v celé své délce modře značená a spojuje město Hartmanice přes Rejštejn, Kašperské Hory, Mílov, Nicov, Královský Kámen, Javorník a Vacov s Volyní. V celé své délce měří napříč Šumavou 47 km.

Hůrka je zaniklá šumavská osada, asi 7 km východně od Železné Rudy. Založil ji roku 1732 majitel skláren Georg Christoph Abele. Místu se také říkalo Česká Huť. Přibližně o 30 let později byla nedaleko založena nová sklárna – Nová Hůrka. Původní obec dostala označení Stará Hůrka (Althurkenthal).

Bývalá sklářská osada Gerlova Huť je jednou z několika dřívějších sklářských lokalit v okolí Železné Rudy. Nedaleká křižovatka cest s rozcestníkem je významným turistickým bodem západní Šumavy.

Nad malou šumavskou vesnicí Dolní Krušec nedaleko Hartmanic najdete zříceninu kamenné stavby, které se říkalo Klause, a to pro vzhled jejího půdorysu a dalším znakům, díky kterým připomíná sakrální stavbu. Kdo stavbu financoval, kdo jí nechal vystavit? To se dodnes neví.

E6 naše území jen tak olízne a spěchá dál. Její počátek lze nalézt až na finském severozápadě. K nám se dostává nedaleko Chebu, vede přes Mariánské Lázně a Šumavou k hraničnímu přechodu Alžbětín, kde se stáčí do Rakouska. Dále pak směřuje na Balkán a končí v řecké Alexandropolis.

Zcela mimořádnou památkou šumavského betlémářství v Kašperských Horách je starý kostelní betlém – lidová práce z roku 1859, připisovaná místnímu truhláři, řezbáři a muzikantovi Prokopu Mackovi. Je celoročně k vidění v kostele sv. Markéty v Kašperských Horách.

Asi 7 km jihozápadně od Stach a 12 km západně od Vimperka se vypíná nad krajinou vrch Churáňov, který je známý především jako středisko zimních sportů. Najdete zde však i naučnou stezku Churáňovksý vrch a meteorologickou stanici Churáňov.

Město pod Boubínem. Vstupní brána na Šumavu. Obě označení sluší sedmitisícovému městu v údolí řeky Volyňky. Na strmém ostrohu, přímo nad historickým centrem se vznáší nepřehlédnutelná zámecká dominanta; právě ta opět září o poznání jasněji. Z dálky to nemusí být úplně patrné, takže přistupme blíž. Jsme ve Vimperku.

V 1. polovině 19. století tvořilo Flusárnu pět domů. Osadě dominovalo velké patrové stavení s polovalbovou střechou ozdobenou klasickou šumavskou zvoničkou, uvnitř kombinující obytnou a hospodářskou část. K této usedlosti náležel ještě obytný domek v místech dnešního křížku.

V části CHKO Šumava, kterou jsme navštívili, jsou bezpochyby nejpopulárnějšími turistickými cíli Železná Ruda s dvojicí známých ledovcových jezer – a také rozhledny na Špičáku a Pancíři podporované lanovkami. Tím ovšem přitažlivá nabídka nekončí. Přesvědčíme se o tom na jedné méně frekventované skalní vyhlídce, u unikátního orloje a na trase mokřadem, který napájí známá řeka.

Hora Pancíř (1214 m) se vypíná nad Železnou Rudou, v tzv. Pancířském hřbetu. Na vrcholu, kam vede lanovka, se nachází turistická chata a rozhledna z které je krásný kruhový výhled na dvojhrot Ostrého a do širokého okolí.

Nad severozápadním břehem Plešného jezera se nachází pomník Adalberta Stiftera, básníka Šumavy. Má tvar štíhlého 14,5 metru vysokého obelisku zhotoveného ze žuly. Z místa se otevírá nádherný výhled do okolí.