Šumava

I nyní na podzim míří řada turistů na Šumavu. Jedním z oblíbených míst je Třístoličník nedaleko Trojmezí, kde se střetávají hranice Čech, Bavorska a Rakouska. Ten nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů na českou i bavorskou stranu Šumavy. Pokud je dobré počasí, jsou vidět i rakouské Alpy.

Na výlet po památkách i stezkách láká i na podzim turistická oblast Toulava, která se rozkládá na půli cesty mezi Šumavou a Prahou. Vyhlášené jsou stezky podél a poblíž Lužnice nebo památky v Táboře, Milevsku či v Bechyni. Podzimní příroda je plná barev a zve na louky i do hlubokých lesů.

Kdo chce zdolat nejvyšší vrchol české části Šumavy, nemusí být zvlášť zdatný turista. Pokud se na Plechý (1379 m n. M.) vypravíte z německé strany, kam lze až do nadmořské výšky 1200 metrů vyjet autem, čeká vás pohodlná hřebenovka s krásnými výhledy, které za příznivých podmínek sahají až k Alpám.

Jsou omšelé jako mnohé šumavské stromy. Na vrchním trámu zárubně je vyryt nápis We Love Šumava. Po většinu času otevřené v nekonečném prostoru rozlehlých lesů s výhledem na vrchol Ostrého, oblast Nýrska, vnitrozemí.

Cestu po silnici většina z nás důvěrně zná a obvykle také počítáme s tím, že kvůli uzavírkám a hustému provozu bude potřeba mít dostatečnou časovou rezervu. Jaké to ale je, když se na Šumavu vydáme vzduchem?

Špičácký tunel, v době svého vzniku nejdelší v Rakousku-Uhersku, přivádí od roku 1877 návštěvníky Šumavy na Železnorudsko. Stavěli ho od roku 1874 do roku 1877, kdy byl 11. října slavnostně otevřen. Měří 1747 metrů. Je zahlouben ve svorech a svorových rulách mezi stanicemi Hojsova Stráž-Brčálník a Špičákem.

Toulat se v této části Šumavy má svůj zvláštní půvab, a to nejen kvůli překrásným výhledům do vnitrozemí. Uvnitř hlubokých lesů se ukrývají malebná zákoutí a možná i poselství z dávné minulosti.

Naučná stezka Olšina na Českokrumlovsku se v pátek otevírá veřejnosti. Vojenské lesy a statky stihly její dostavbu o měsíc dřív, než se původně předpokládalo. Na stezce jsou nové chodníky z akátového a jedlového dřeva.

Modřín opadavý v Josefově Dole je památný strom, který roste v zaniklé osadě u Zvonkové na Šumavě. Obvodem kmene jde o nejmohutnější památný modřín jižních Čech a druhý nejmohutnější v Česku.

Jedna z dominant Strašínska, dosahující nadmořské výšky přes 800 metrů, poskytuje nejen překrásný výhled do vnitrozemí. V minulosti pravděpodobně sehrála významnou úlohu v životě tehdejších lidí.

Šumavské pláně jsou součástí střední části Šumavy, kde se rozprostírají na ploše 670 km² a jsou tak nejrozsáhlejším geomorfologickým podcelkem Šumavy, protože zabírají 40% její celkové rozlohy. Průměrná nadmořská výška je 980 metrů.

Mezi téměř zapomenuté stránky historie Šumavy podnikatelskému úsilí kašperskohorské rodiny Watzlawicků a jejich podniku Bohemia-Werke. Tato továrna se v první polovině 20. století stala největším průmyslovým podnikem města Kašperských Hor a celého okolí.

Spaunova vila byla postavena v letech 1903–1904 v Rejštejně na Šumavsku. Vila se skládá ze dvou schodištěm oddělených částí a jejím autorem je vídeňský architekt Leopold Bauer. Vila je postavena v duchu vídeňské geometrické secese.

I když na hřbitově v Českých Žlebech je od roku 2014 umístěna pamětní deska, připomínající pohraničníky zastřeleného Bohumila Hasila, bratra Josefa Hasila, jednoho z takzvaných králů Šumavy, jeho tělo odpočívá na neznámém místě někde poblíž.

Další nápor turistů se zrušením zákazu pohybu přes okresy čeká obce i strážce v Národním parku Šumava. Větší počet lidí by měl dorazit i o víkendu, kdy má být pěkné počasí, které přeje také cyklistům.