Články na téma Rozhledny

Rozhledna na skokanském můstku Churáňov na Zadově

Rozhledna na Churáňově u Zadova se nachází na úpatí svahu asi 1 km jižně od Churáňova. Nejedná se však o klasickou rozhlednu, ale o netradiční vyhlídkovou plošinu na samém vrcholu dřevěné nájezdové rampy skokanského můstku, ve výšce 32 metrů nad zemí.

Rozhledna na Svatém Hostýnu u Bystřice pod Hostýnem

Z kamenné rozhledny na vrchu Hostýn (735 m.n.m.) je krásný výhled na Bystřici pod Hostýnem, Svatý Kopeček u Olomouce, Jeseníky, Zlín, Hranice na Moravě a za velmi dobrých pomínek uvidíte také Pálavu či slovenské Tatry.

Rozhledna Strážiště u Liptaně

Rozhledna Strážiště u Liptaně se nachází na Osoblažsku, na kopci nad obcí Liptaň. Dřevěná stavba s 37 schody je vysoká 9 metrů a nabízí výletníkům výhled i na Praděd nebo na Opolskou nížinu v Polsku.

Rozhledna Klucanina v Tišnově

Rozhledna Tišnov, také známá jako rozhledna na Klucanině či Klucanina, je rozhledna na kopci Klucanina (410 m n. M.) v Tišnově. Zděná rozhledna stojí v nadmořské výšce 402 m. Její celková výška je 29 m a na nejvyšší, třetí, vyhlídkovou plošinu ve výšce 25 m vede 133 schodů.

Rozhledna Karasín u vodní nádrže Vír

Zděnou rozhlednu Karasín najdete v překrásné přírodě severovýchodní části Vysočiny na kopci zvaném Přední skála, 716 metrů nad mořem nedaleko údolní nádrže Vír u Bystřice nad Pernštejnem.

Rozhledna Lázek u Lanškrouna

Rozhledna Lázek stojí na stejnojmenném vrcholu (714 m), který je nejvyšším vrcholem geomorfologického celku Zábřežská vrchovina. Z rozhledny můžete obdivovat daleké rozhledy na panorama Jeseníků a Kralického Sněžníku na vrch Gansberg.

Tichánkova rozhledna na hoře Tábor u Lomnice nad Popelkou

Vrch Tábor (678 m.n.m.) s rozhlednou je dominantou nejbližšího okolí Lomnice nad Popelkou. Rozhledna poskytuje nádherné kruhové výhledy do širokého okolí. Spatříte odtud nejen celý Český ráj, ale i Orlické, Lužické, Jizerské hory i téměř 100 km vzdálenou Prahu.

Rozhledna na Pekelném kopci u Třebíče

Nová rozhledna na Pekelném kopci poblíž Třebíče je zhotovena z modřínového dřeva a měří 26,5 metru. Uvnitř konstrukce se nachází točité ocelové schodiště a na vrcholu je vyhlídková terasa. Při dobré viditelnosti lze zahlédnout i vrcholky Alp.

Jurkovičova rozhledna je přístupná až do konce října

Pokud ještě nemáte víkendové plány na výlet, vypravte se třeba na Jurkovičovu rozhlednu v Rožnově pod Radhoštěm. Místo do poloviny října zůstává totiž otevřená až do konce měsíce. Sezónu zahájila v polovině dubna.

Z rozhledny na vrcholu Předního Žalého je vidět nejen Sněžka, ale někdy i Praha

Nedaleko Vrchlabí a lyžařského centra Herlíkovice se nalézá na vrcholu Předního Žalého rozhledna. Jedná se o jedinou kamennou rozhlednu v Krkonoších. Leží na hranicích Libereckého a Královohradeckého kraje a její výška je 18 metrů.

Z rozhledny Bohdanka je možné za dobré viditelnosti spatřit i Krkonoše

Na rozhraní Polabské nížina a Českomoravské vrchoviny se v obci Bohdaneč nachází před třemi roky otevřená rozhledna - tak se na ni pojďme podívat. Místem startu našeho výletu je vlakové nádraží Zbraslavice v okrese Kutná Hora.

Vyhlídka Karla IV. v Karlových Varech

Nejstarší stojící karlovarská rozhledna byla na oblíbeném vyhlídkovém místě nad městem v lázeňských lesích vystavěna již v roce 1876. Pseudogotická cihlová rozhledna v podobě minaretu se dvěma vyhlídkovými ochozy byla postavena jako kopie rozhledny v severoněmeckém Schleswigu.

Rozhledna na Markoušovickém hřebeni v Jestřebích horách

Na Markoušovickém hřebeni (708 m n. M.) na Trutnovsku najdete 22 metrů vysokou rozhlednu. Z rozhledny se otevírají jedinečné výhledy například na Krkonoše, Rýchory, Vraní hory, Orlické hory nebo Českoskalicko.

Rozhledna Studený vrch v Brdech

Měřící věž se nalézá na vrcholu Studeného vrchu (někdy zvaný Baba), který je součástí Hřebenů v Brdech. Kamenná věž 17,5 m vysoká osmiboká věž byla postavena roku 1940 a sloužila k zemskému měření ve druhé vlně.

Lipno – šumavské moře mezi dvěma rozhlednami

Obří nádrž Lipno, největší dílo vltavské kaskády, začali budovat v roce 1952, dokončena byla o sedm let později. Mělké jezero o délce 42 kilometrů zaplavilo kotlinu s nevytěženými rašeliništi. Dílo budované pro zadržování vody a využití v energetice se posléze stalo význačnou rekreační oblastí.