Články na téma Hory

Zázračný pramen, putující soška a vodník - to vše je spojeno s Magdalenkou

Nedaleko Volar na stráni pod lesem stojí jeden z drobných klenotů barokní architektury, ideálně spjatý s šumavskou přírodou, ba i tajemným děním i výskytem pohádkové bytosti v pověstech zmiňovaný. Jako mnoho jiných povstal z popela ohně lhostejnosti a vandalismu nedávných let a opět zdobí krajinu.

Vimperský hradozámek jeho majitelé postupně prodali za desetinásobek ceny

Tiskařská sláva brány Šumavy, kdy se zde tiskly bible stejně jako korány, je sice dávno pryč, ale i tak na časy historického dění i podnikatelských úspěchů jsou vepsány ve zdech zámku, hradeb i mnoha domů.

Markova skála u Seče

(7 km, středně náročná trasa) Konečně je zima definitivně pryč a my si můžeme vychutnat opravdové první jarní dny. Tento výlet měl původně cíle dva. Prvním z nich byla unikátní technická památka – dřevěné potrubí, které přivádělo vodu ze sečské přehrady do elektrárny, druhým byla a stále je Markova skála poskytující nádherný výhled na údolí […].

Environmentální centrum Železná Ruda

V Železné Rudě na Šumavě vzniklo z bývalé základní školy na třídě 1. máje nové návštěvnické centrum. Návštěvníkům od 1. dubna 2016 nabídne informace o šumavské přírodě, 3D kino i expozici lyžování.

Národní přírodní rezervace Velký močál v Krušných horách

Národní přírodní rezervace Velký močál je chráněna státem již od roku 1969. Je součástí rozsáhlého Rolavského vrchoviště severovýchodně od obce Přebuz. Rozkládá se na ploše více než 50 ha v nadmořské výšce 910 - 930 m n. M.

V Novohradských horách je možná zakopána část maďarského zlatého pokladu

Možná píšu proto, že jsou dvě pravdivé informace. První: Němci za války drancovali Evropu a za pomoci speciálních komand nakradli obrovské množství uměleckých pokladů i cenností a mincovního zlata, taktéž maďarského. Druhá se týká umístění na Jelení hoře, ta se tyčí v centru Novohradských hor.

Ekoagrofarma Hájná Hora

Eko agro farma Hájná Hora se nachází nad historickým městem Vimperk na úpatí Boubína na Šumavě s krásným výhledem na historickou část města a okolní přírodu.

Po stopách Josefa Fanty - Slezské sedlo

Výprava po stopách Josefa Fanty za obnovenými horskými lesy a druhově pestrými loukami Krkonoš.

Šumava je plná pokladů, možná tu je ukryt i keltský

Pokladem je Šumava sama, tak krásné pohoří jen tak nevymyslíte. Šumava se ale mění, ne vždy k lepšímu, civilizační zásahy jsou stále patrnější. Tam, kde se dřív střetávali pěší, se nyní na asfaltkách prohánějí cyklisté, mnozí lapači kilometrů nevnímají krajinu. Svahy podléhají sjezdovkám…

Výpravy po stopách českých přírodovědců: Jiří Gaisler - Orlické hory, Šerlich

Zveme vás na výpravu za příběhy české přírody po stopách profesora Jiřího Gaislera, za drsnou přírodou Orlických hor, do okolí osady Šerlich - místo úzce svázané s jeho životem.

Kamenné varhany na Zlatém vrchu

V západní části Lužických hor, přibližně čtyři kilometry od města Česká Kamenice a půl kilometru od obce Líska, se nachází čedičový kopec Zlatý vrch. Kolem roku 1870 byl v tomto místě spuštěn provoz lomu. Získával se tu stavební kámen z vylomených až šest metrů dlouhých čedičových sloupců.

Cyril a Metoděj svrhli v Beskydech Radegasta, teď tam stojí všichni tři

Letošní zima zdá se být poněkud zvláštní, a tak když jsme vyrazili do Beskyd, doma zůstaly sněžnice i běžky. Udělali jsme dobře a vyrazili pěšky malebnou přírodou na vrchol Radhošť a dál až k Pustevnám.

Sklárna Annín na Šumavě

Jednou z nejdéle nepřetržitě fungujících skláren u nás je ta v Anníně na Šumavě. Najdete jí mezi Sušicí a Kašperskými Horami. Založena totiž byla již roku 1796 a její budovy jsou dnes kulturní památkou.

Kouzelná voda a sport v Lázních Libverda podporují mužskou vitalitu

V obcích pod Jizerskými horami abnormálně vzrůstal počet obyvatel, zvláště v okolí Libverdského potoka. Strážce pohraniční stezky tajemství znal velmi dobře. Všiml si kohouta, který popíjel vodu z malé studánky. Ta mu dávala sílu, kterou hojně uplatňoval mezi slepicemi.

Pomník králům Šumavy nedaleko Kvildy

Pomník králům Šumavy, u osady Františkov poblíž Kvildy, je věnovaný převaděčům, kteří se zejména po únoru 1948 stali nekorunovanými králi šumavského hraničního pásma a pomáhali lidem přes uzavřenou hranici. Nachází se u mostku přes Teplou Vltavu.