Zámky v oblasti Olomoucký kraj

Zámek Bílá Voda – Psychiatrická nemocnice Marianny Oranžské

Zámek v Bílé Vodě slouží již od 50. let jako psychiatrická nemocnice, která je pojmenovaná po jedné z majitelek Mariannou Oranžskou, která mu vtiskla podobu.

Zámek Bílá Lhota

Zámek ze 17. stol. Se nachází při východním okraji obce Bílá Lhota u Arboreta. Budova zámku sice dnes tvoří hranici Arboreta, které se nachází v místech bývalého zámeckého parku, ale s Arboretem již nijak nesouvisí.

Zámek Blšany

V jižní části obce Blšany u Loun stojí najdete blšanský zámek postavený na konci šestnáctého století Janem Hruškou z Března. Dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby provedené po třicetileté válce.

Zámek Ptení

Ptení má nového majitele a s ním se zámku blýská na lepší časy! Již letos se na zámku uskuteční mnoho kulturních a hudebních akcí.

Od třívěžového mníšeckého zámku k baroknímu poutnímu areálu na Skalce

Město Mníšek pod Brdy má starou a zajímavou minulost. Legenda praví, že tu stávala osada Dubčany, ale spálil ji požár. Protože tudy procházela obchodní cesta zvaná Zlatá stezka, obnovili a rozšířili sídlo mniši benediktini z kláštera na Ostrově u Davle. Osadníci z vděčnosti pojmenovali své nové bydliště Mníšek.

Zámek v Rájci nad Svitavou se otevírá s výstavou kamélií

Základní prohlídkový okruh zámku Rájec nad Svitavou na Blanensku se v pátek mimořádně otevře pro návštěvníky. Důvodem je výstava kamélií nazvaná Kamélie a slavnosti života. Koná se po dvouleté pauze způsobené pandemií koronaviru.

Na zámku v Rájci kvete největší sbírka kamélií

Po loňské pauze vynucené pandemií koronaviru se ve středu návštěvníkům otevřely skleníky zámku Rájec nad Svitavou s kvetoucími kaméliemi. Podle kastelánky Zdeňky Kalové jde o největší sbírku těchto květin v Česku, tvoří ji asi 400 odrůd, některé keře jsou desítky let staré.

Bývalý zámeček a osada Cikánka u Radotína

Původně hospodářský statek vyrostl nad osadou Cikánka roku 1906. Fantazie místních obyvatel jej opředla mnoha pověstmi a domněnkami. Nejčastěji byl považován za lovecký zámeček, který byl postaven ruským šlechticem v 18. století. Dnešní budova není původní.

Vlastivědné muzeum v Šumperku

Navštivte stálé expozice či aktuální výstavy Vlastivědného muzea v Šumperku - muzea v Šumperku, Zábřehu, Mohelnici, Památník Adolfa Kašpara v Lošticích a Lovecko-lesnické muzeum na zámku v Úsově.

Zámek Moravec - dopozitář Moravského zemského muzea

Předchůdcem dnešního zámku v Moravci na Žďársku byla středověká tvrz připomínaná roku 1347, patřící vladykům z Kralic. V následujících staletích se na panství vystřídalo několik majitelů z řad například Pernštejnů či Lhotských ze Ptení. Zámek není běžně přístupný veřejnosti.

Úsovským Zámeckým lesem bloudí duch zavražděného židovského lichváře

Úsov má kromě pěkného a rozsáhlými sbírkami největšího loveckého muzea u nás proslulého zámku ještě jednu historickou památku. Ve městě žila početná židovská komunita, na okraji města stojí obnovená synagoga a rozsáhlý hřbitov. Část byla zničena nacisty, Hitlejugend si tu udělala střelnici.

Zámek Rájec zve na své rozkvétající kamélie

Provoněné právě kvetoucími kaméliemi jsou skleníky zámku v Rájci na Blanensku, kde tým zahradníků pečuje již přes čtyřicet let o jednu z největších kolekcí těchto rostlin ve střední Evropě. Za tu dobu vyšlechtili 250 nových druhů kamélií.

Historická dubová alej u rybníka Kolečko u Tovačova

Alej věkovitých dubů letních, dosahujících i stáří 500 let dotváří citlivě krajinu mezi tovačovskými rybníky a je přirozenou dominantou přírodního prostředí obklopujícího areál tovačovského zámku.

Věžní hodinový stroj z Městského domu v Přerově po 120 letech ožil na přerovském zámku

Původní věžní hodinový stroj, který byl osazen do věžičky Městského (tehdy Záloženského) domu v Přerově v říjnu 1897, je znovu zpřístupněn veřejnosti na chodbě 2. patra přerovského zámku.

Výzdoba schodiště barokního zámku dala vzniknout jménu pražské Troje

Osada známá Horní Ovenec změnila po stavbě šternberského zámku jméno na Troju. Jeden z nejhezčích českých barokních zámků vznikl jako letní rodové sídlo v 17. století. Obrovská vila s parkem a dříve i vinicí, patřící nyní do botanické zahrady, byla letním sídlem V. V. Šternberka a jeho choti Kláry.