Hrady a zámky v okolí Prahy

Prudké letní slunce praží do rozlehlých buxusových keřů a jejich kořeněná vůně se nese až za zeď obklopující architektonický skvost na pravém břehu Vltavy. Barokní skvost v pražské Troji nechal vystavět jako rodové letní sídlo hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka v letech 1679 až 1685.

Klid, pohoda, nádherná příroda zvláště na jaře plná květů všech barev. Na vodní hladině rybníka se zrcadlící romantický zámek, který známe z oblíbených pohádek. To jsou Průhonice, velká obec na Botiči na okraji Prahy v blízkosti dálnice D1.

Zbytky hradu vysoko nad řekou, trojlístek kostelů těsně spolu sousedících, historie spjatá se sv. Ludmilou, báječné vyhlídky na Berounku – tím vším je Tetín trvale zapsaný v obecném povědomí. O něco méně na tuzemské poměry docela vysokým vodopádem.

Hrusice jsou rodištěm jednoho z našich největších umělců, Josefa Lady. Do srdcí a pamětí se zapsal nejenom dětem, ale i dospělým, především jako autor příběhů o kocourovi Mikešovi. Jeho nejznámějšími motivy jsou právě rodná ves, hrad Zlenice nebo i hospodské rvačky. Ladův odkaz je stále přítomný, obzvláště v adventním čase a v duchu blížících se Vánoc.

Trochu zapadlý pod mohutným masivem Černínského paláce stojí nádherný komplex barokních staveb, proslulá pražská Loreta. Je po Hradě dalším architektonickým skvostem Hradčan, kde je soustředěno mnoho paláců i měšťanských domů. Zastřešenou chodbou je areál spojen s klášterem kapucínů, kteří Loretu spravují. Průjezdem se dostanete na Nový svět, další z hradčanských skvostů.

Dvojměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav je doslova našlapáno památkami. Jednou z nich, trochu opomíjenou, je brandýský zámek, který vznikl v 16. století renesanční přestavbou z gotického hradu. Vzhledem k blízkosti Prahy a rozsáhlým loveckým revírům, hlavně vysoké, si ho oblíbili Habsburkové.

Praha má rekreační zázemí na Slapské přehradě, Brno na Prýglu, kam je to z města podstatně blíž. Na přehradu se dostanete za několik minut městskou dopravou, potom se můžete vydat na vyhlídkovou plavbu třeba na oblíbený hrad Veveří.

Na trávníku mezi lnářským Starým a Novým zámkem stojí malý pomníček. Připomíná konec kontroverzního ruského generála A. A. Vlasova. Jeho vojsko významně zasáhlo při pražském květnovém povstání. Samotný generál ale nechtěl, aby se jeho vojáci do bojů zapletli. Vlasov se při ústupu na západ ve Lnářích vzdal Američanům, ti ho předali Rusům, kteří ho jako vlastizrádce v Moskvě popravili.

Pražský hrad nebo malebné centrum Českého Krumlova znají asi všichni turisté. Existuje však řada míst, která jsou přehlížená, opomíjená a během normálních časů ne tolik frekventovaná. Seznam 42 takových skvostů zveřejnila ve čtvrtek agentura CzechTourism. Nachází se na něm řada zámků či muzeí, štola, kryt nebo klášter.

Zámek v Mníšku pod Brdy má tři věže a prostřední z nich je vlastně místní rozhledna. Můžete vyjít po vřetenovém schodišti do zámecké hodinové věže a prohlédnout si krajinu z ptačí perspektivy.

Výraznou dominantu smíchovského břehu Vltavy tvoří vyrovnávací věž Děvín, kterou postavil roku 1977 slavný český architekt Karel Hubáček. Vodárenská věž stojí na vrchu Děvín, v lokalitě Dívčí Hrady, na hranici Hlubočep a Radlic.

Hluboké křivoklátské lesy odedávna vlastnila královská komora. Hojnost zvěře, hlavně vysoké a černé, proto byly oblíbeným lovištěm českých panovníků. Postupně si tu vystavěli několik sídel – Jivno, Zbečno, Jinčov, Nižbor. Mezi nimi vyniká oblíbený hrad českých panovníků - Křivoklát. Na skalnatém ostrohu nedaleko ústí Rakovnického potoka do Berounky stojí přes 900 let jedna z našich nejnavštěvovanějších památek.

Cesta ke Krakovci, hradu známému především díky pohádkovému muzikálu Ať žijí duchové, ten den připomínala kulisy z filmu Mrazík. V údolí Berounky se místy válela mlha, nakonec slunce prorazilo její závoje a nad Křivoklátem se rozlila azurová obloha.

Křivoklátské lesy byly oblíbeným loveckým revírem zejména Přemyslovců. Lovy byly jednak zábavou, jednak i příležitostí k setkání s důležitými lidmi – a samozřejmě také přinášely výživné maso. Okolí Berounky bylo jako stvořené pro zakládání šlechtických sídel – vznikl Křivoklát, Jivno, Hlavačov, Týřov, Nižbor, Zbiroh, Žebrák s Točníkem... A také Jenčov.

Jak známo, Berounka nemá svůj jedinečný pramen, ale vzniká v Plzni soutokem Mže s Radbuzou, přičemž ale současně přispívají i další dvě zdrojnice, a to do Radbuzy se vlévající Úhlava a kousek pod hlavním soutokem ústící Úslava.