Hory v oblasti Kraj Vysočina

Přírodní památka Boušovka ve Slavické oboře

Nedaleko obce Trpišov v CHKO Železné hory, se nachází Slavická obora. Ta v sobě ukrývá několik rybníků. Jední z nich je Boušovka, mělký lesní rybníček s výskytem růžové formy leknínu bílého.

Město dvou moří - naučná stezka Heřmanův Městec

Na úpatí Železných hor, kde se Heřmanův Městec nachází, proběhlo několik horotvorných pochodů provázených vznikem tektonických poruch, podél nichž došlo k výstupu hlubinného magmatu, které se místy v podobě lávy rozlévalo po povrchu.

Meandry Struhy v Železných horách

Jedná se o jeden z posledních přirozených toků v Polabí. Krásná lokalita se nachází nedaleko Pardubic.

Pravěká stezka Stolany

Že je geologie nuda? Záleží na tom, jak je podávána a kde se s ní člověk setká. A právě tohle my v Železných horách umíme. Schválně, vyrazte s dětmi do bývalého lomu u Stolan a pak se jich zeptejte, zda se nudily. Národní geopark Železné hory je na svém území velmi aktivní a nevytváří pro […].

500 000 000 let staré dno moře

Projít se v Čechách po mořském dně, to není jen tak. Díky Národnímu geoparku Železné hory to ale možné je. Kousek od vesničky Deblov jižně od Chrudimi se totiž nachází zkamenělé prvohorní dno, které je provrtané množstvím červích chodbiček. A teď k němu vede nová naučná mikrostezka. Autem dojeďte od Chrudimi do vesničky Deblov a […].

Procházka málo známými místy Národního geoparku Železné hory

Kdyby se skryla zemina v Národním geoparku Železné hory, asi bychom užasli, po čem to chodíme. Park o rozloze 777 kilometrů čtverečních má tvar výra, dravce má také ve znaku. Najdete tu v 700 milionů let staré kamenné historii Země přes 100 druhů hornin a nepočítaně minerálů a zkamenělin. Pojďme se tu krátce projít.

Jak jsem šlapal v Železných horách po stamilionech let

Železné hory jsou významnou geologickou lokalitou, o níž řada z nás nemá ani páru. O “šutry“ se zajímá málo lidí, ještě tak ve formě stavebního materiálu. Ale po čem šlapeme, nám převážně lhostejno je. Přitom, když se do problematiky trochu zakousnete, užasnete. Ony jen třeba dlažební kostky...

Seč na paddleboardu

Autorem článku je Štěpán Kincl. Už pár let za sebou jsem si v létě říkal, že bych chtěl zkusit paddleboard. Letos konečně došlo od slov k činu a jeden jsem si pořídil. Bylo to trochu s nápovědou, protože kamarád Miloš si před měsícem taky jeden koupil. Napadlo nás, že uděláme společnou jízdu po sečské přehradě – jeho třetí […].

Naučná stezka Zdraví a příroda v Jeseníkách

Stezka začíná v Suché Rudné u chaty Rozcestník a postavička pastýře vás na devíti tabulich provede přírodou Jeseníků a historií pastevectvi, zpracování mléka a výroby sýrů v Jeseníkách.

Malé Perničky u Pusté Rybné

Zajímavý rulový skalní útvar Malé Perničky naleznete asi 1 km od Pusté Rybné, v CHKO Žďárské vrchy. Jde o dva oddělené skalní bloky s výškou stěn 16 m a 8 m.

Vysočina na běžkách: nejvyšší Jihlavské vrchy

Většině lyžařů splývá pojem Vysočina se Žďárskými vrchy. Poněkud v ústraní hlavního zájmu leží Jihlavské vrchy u Telče, kde dosahuje Vysočina kótou Javořice (837 m) svůj nejvyšší bod.

Vysočina na běžkách: nejvyšší Jihlavské vrchy

Většině lyžařů splývá pojem Vysočina se Žďárskými vrchy. Poněkud v ústraní hlavního zájmu leží Jihlavské vrchy u Telče, kde dosahuje Vysočina kótou Javořice (837 m) svůj nejvyšší bod.

Vysočina na běžkách: srdcem Žďárských vrchů

Tato okruhová trasa vás zavede přímo do srdce Žďárských vrchů. Na necelých 30 kilometrech projedete nejkrásnějšími vesnicemi na Vysočině (Fryšava, Tři Studně), zdoláte Brožovu skalku či Devět skal a jako bonus navštívíte proslulý biatlonový areál u hotelu Skihotel.

Vysočina na běžkách: srdcem Žďárských vrchů

Tato okruhová trasa vás zavede přímo do srdce Žďárských vrchů. Na necelých 30 kilometrech projedete nejkrásnějšími vesnicemi na Vysočině (Fryšava, Tři Studně), zdoláte Brožovu skalku či Devět skal a jako bonus navštívíte proslulý biatlonový areál u hotelu Skihotel.

Milióny kubíků palivového dřeva pro Vídeň putovaly před dvěma sty lety ze Šumavy plavebním kanálem

Příští rok tomu bude 230 let, co se začal uprostřed hustých šumavských lesů stavět plavební kanál. Naprosto unikátní stavba, kterou vyprojektoval inženýr Josef Rosenauer, byla zahájena 29. dubna 1789. Jedinečnost potvrzuje zápis na seznam nemovitých kulturních památek technického významu.