Ve všech ročních dobách kouzelné Novohradské hory na hranicích s Rakouskem, kde přecházejí do pohoří Freiwald, jsou přírodním skvostem. Najdeme tu vrcholy s více než tisícovou nadmořskou výškou, ale také dvě nejstarší chráněná území u nás – Žofínský prales a Hojnou Vodu na svahu Vysoké.
Dalo by se to laxně okomentovat: Doba byla taková! Kulturnímu barbarství vždy nahrává nějaká taková doba. Ať jde o pálení knih, boření staveb, ničení obrazů. Pseudogotický zámek respektive poloruiny Českého Rudolce najdete poblíž Dačic. Název Malá Hluboká mu patří právem, často je tak prezentován.
Nejen zámky v Hluboké nad Vltavou nebo Českém Krumlově jsou cílem turistů na jihu Čech. Stále častěji vyhledávají i například Jadernou elektrárnu Temelín nebo vodní elektrárnu na Orlíku. Jak Právu sdělil vedoucí komunikace Jaderné elektrárny Temelín, registrace volných míst na prohlídku, která se uskuteční 30. července, je vyčerpána, a proto je zastavena.
Zhruba rok je otevřen barokně renesanční zámek Mitrowicz v Kolodějích nad Lužnicí. S jeho zprovozněním byly velké starosti a mnoho práce, patřil k jednomu z mnoha zdevastovaných objektů na našem území.
I když Ladislava Stroupežnického známe jako pozdějšího nekompromisního dramaturga pražského Národního divadla, jeho rodištěm byl jihočeský cerhonický zámek, kde jeho otec zastával funkci správce. Dnes sídlo prochází rekonstrukcí, rodný domek lze snadno obhlédnout.
Mezi nejvyhledávanější místa v Jihočeském kraji patří Hluboká nad Vltavou. Už nyní tam míří tisíce turistů na místní sportoviště, vyhlášený zámek, do Zoo Ohrada nebo Alšovy jihočeské galerie. Ubytovatelé i poskytovatelé služeb počítají v hlavní sezóně se stoprocentní obsazeností.
Ponořená mezi vzrostlými stromy působí na příchozí antická předsíň ústřední kaple křížové cesty v Česticích jako z jiného světa. V době svého vzniku se tyčila nad městysem na holém vrchu, zdaleka viditelná. Čestický zámek je pečlivě opravený, sídlí v něm obecní úřad, knihovna a malé regionální muzeum.
Romanticky vyhlížející zámek v Doudlebách nad Orlicí je dílem italských renesančních umělců. Už jenom unikátní sgrafitová výzdoba, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, přitahuje velkou pozornost. Stejně jako kdysi patří i dnes zámek potomkům rodu, který jej nechal vybudovat.
Při dolní toku Jizery narazíte na tři ruiny hradů, dvě z nich jsou pro oko turistovo výtečnou pamětihodností, i třetí stojí za zaznamenání. Na dohled od renesančního zámku v Benátkách nad Jizerou, sídlu znamenitého astrologa Tycha Brahe (zemřel roku 1601), mylně psaného jako de Brahe, leží Dražice.
Tiskařská sláva brány Šumavy, kdy se zde tiskly bible stejně jako korány, je sice dávno pryč, ale i tak na časy historického dění i podnikatelských úspěchů jsou vepsány ve zdech zámku, hradeb i mnoha domů.
Novogotická stavba zámku ve Vráži u Písku nemá za sebou historii dlouhou jako jiné historické objekty, jeho budování bylo zahájeno v roce 1869. I tak stačil vystřídat majitele a být obrazem dějin s ním souvisejících.
Českokrumlovský zámek loni trhal v návštěvnosti rekordy, přišlo ho navštívit 401 555 lidí. Zámek přitahuje i v zimním období, v létě je ozvláštněn o rozkvetlé zahrady a stále diskutované divadlo. Kromě zámeckých okruhů je velkým lákadlem Hradní muzeum, nacházející se pod věží v takzvaném Hrádku.
Nenápadný jihočeský zámek v obci Štěkeň nabízí spoustu zajímavostí nejen spojených s posledními dny nejzásadnějšího šumavského spisovatele, ale všem, kterým jsou blízké kulturní, historické a především duchovní hodnoty. Pobýval zde i císař pán, život na zámku si zde můžete vyzkoušet během příjemného pobytu.
Českokrumlovský zámek patří mezi nejnavštěvovanější památky v Česku. Letos si jej prohlédlo více než 365 000 návštěvníků a s jihomoravskou Lednicí dlouhodobě soupeří o první místo mezi nejvyhledávanějšími tuzemskými zámky. Situace Českého Krumlova by se však dramaticky změnila, kdyby město vypadlo ze seznamu světových kulturních památek UNESCO. Což není vzhledem k otázce otáčivého hlediště v zámeckém parku zcela vyloučené.
