Hrady v oblasti Jihočeský kraj

Nedaleko jihočeského Tábora se na vrchu Choustník rozkládá rozsáhlá zřícenina stejnojmenného hradu. Láká nás k prozkoumání mohutných hradeb a dvou čtyřhranných palácových věží. Jedna z nich byla předělána na rozhlednu a nabízí výhled do okolí Soběslavska a Táborska. Za dobrého počasí lze dohlédnout až na Šumavu či vzdálené Brdy.

Nedaleko městečka Chotoviny se na zelené vyvýšenině tyčí zřícenina gotického hradu Borotín. Náleží k ní přilehlý barokní statek, nazývaný Starý zámek, kde se dříve nacházelo dřevěné předhradí. Zřícenina je též obklopena dvěma vodními zdroji, a to Starozámeckým a Babineckým rybníkem, které spojuje Košínský potok. Ačkoli se z hradu mnoho nedochovalo, je právě tato zřícenina považovaná za jednu z nejromantičtějších v Čechách, a objevila se dokonce v jedné známé pohádce.

O nadcházejícím víkendu se slavnostně otevře gotická zřícenina Karlův hrádek nedaleko Hluboké nad Vltavou. Zříceninu ze 14.  století založil Karel IV. Jako osobní sídlo. Po staletí byla tato památka téměř zapomenuta. Až parta nadšenců založila před několika lety spolek s názvem Karlův hrádek, oslovila starostu Hluboké nad Vltavou a s pomocí archeologů a dalších vrací kulturní památce původní krásu gotického hradu.

Částečná zřícenina se siluetou dvou masivních hranolových věží vystupujících z tiché šumavské krajiny. To je hrad Kašperk, který si získá srdce každého návštěvníka. Okouzlil nejen turisty, ale také filmaře, a díky tomu jej známe i z oblíbené vánoční pohádky.

Nedaleko Blatné, u obce Černívsko, naleznete zříceniny hradu Křikava. Šlechtické sídlo kdysi uprostřed temných hvozdů, bylo zbudováno ve 14. století. Dodnes se z něj dochovaly relikty hradebních věží a terénními nerovnostmi.

Žalostné jsou ruiny hradu Lichnice, taktéž Světlík, Světlice či Lichtenburk zvané. Tyčí se na dominantním kopci nad obcí Podhradí, zdálky jsou vidět při příjezdu k Železným horám od Čáslavi. Shlížejí na Třemošnici, kde stojí zajímavá technická památka Berlova vápenka.

K rozsáhlé hradní ruině asi kilometr východně od obce Choustník na Táborsku se dostanete pohodlnou cestou od parkoviště. Les, kdysi hustý, po několika desítkách metrů sice řídne následkem větrů a kůrovce, ale přece jen tu ještě zbylo dost stromů, aby dokázaly hrad částečně skrýt. Až když dorazíte do jeho bezprostřední blízkosti, uvidíte, jak býval rozsáhlý.

Skoro nepatřičně se rozprostírá na soutoku Otavy s Volyňkou obklopen novodobou zástavbou strakonický hrad. Mohutné sídlo založené rodem Bavorů jako vodní hrad se od vzniku v 1. polovině 13. století pozvolna stalo majetkem johanitů, řád maltézských rytířů proměnil sídlo v komendu čili řádové sídlo.

Český Krumlov je malebným jihočeským městečkem, jímž protéká řeka Vltava a jehož dominantou je hrad a zámek s věží, o které Karel Čapek prohlašoval, že je ze všech nejvěžovatější. Krumlov je turistickým a kulturním centrem jižních Čech, ročně láká turisty z Česka i zahraničí a je známou vodáckou baštou.

Původní hrad byl v renesanci přestavěný na čtyřkřídlý dvoupatrový zámek a z období baroka se dochovaly barokní fasády se štukovými prvky. Součástí areálu je rozlehlý krajinářský park ze druhé poloviny 19. století s altány a alejí.

Na hradech mě vždy fascinuje to obrovské množství šutrů, který museli stavebníci nalámat, nanosit či navozit, přisekat a umístit na správné místo. To, aby byl hrad přepevný, nedobytný. Opět mě to napadlo při prohlídce Helfenburku u Bavorova.

Hluboké křivoklátské lesy odedávna vlastnila královská komora. Hojnost zvěře, hlavně vysoké a černé, proto byly oblíbeným lovištěm českých panovníků. Postupně si tu vystavěli několik sídel – Jivno, Zbečno, Jinčov, Nižbor. Mezi nimi vyniká oblíbený hrad českých panovníků - Křivoklát. Na skalnatém ostrohu nedaleko ústí Rakovnického potoka do Berounky stojí přes 900 let jedna z našich nejnavštěvovanějších památek.

Křivoklátské lesy byly oblíbeným loveckým revírem zejména Přemyslovců. Lovy byly jednak zábavou, jednak i příležitostí k setkání s důležitými lidmi – a samozřejmě také přinášely výživné maso. Okolí Berounky bylo jako stvořené pro zakládání šlechtických sídel – vznikl Křivoklát, Jivno, Hlavačov, Týřov, Nižbor, Zbiroh, Žebrák s Točníkem... A také Jenčov.