Tipy na výlety v oblasti Jihočeský kraj

Starý kostelní betlém v Kašperských horách - největší skříňový betlém u nás

Zcela mimořádnou památkou šumavského betlémářství v Kašperských Horách je starý kostelní betlém – lidová práce z roku 1859, připisovaná místnímu truhláři, řezbáři a muzikantovi Prokopu Mackovi. Je celoročně k vidění v kostele sv. Markéty v Kašperských Horách.

Vrch Churáňov na Šumavě

Asi 7 km jihozápadně od Stach a 12 km západně od Vimperka se vypíná nad krajinou vrch Churáňov, který je známý především jako středisko zimních sportů. Najdete zde však i naučnou stezku Churáňovksý vrch a meteorologickou stanici Churáňov.

Rezervace divokých koní u rybníka Baroch

V lokalitě Baroch, ležící mezi Hrobicemi a Hradištěm na Písku, žije stádo divokých koní. Ti budou u rybníka spásat především rozsáhlé porosty rákosu a orobince, čímž pomohou tamním ekosystémům k postupné obnově.

Rezervace divokých koní na Třeboňsku

V listopadu 2020 vznikla nová rezervace divokých koní, a to na Třeboňsku, v nivě řeky Lužnice.

Muzeum v Radomyšli

Jihočeské městečko Radomyšl buduje nové muzeum (předpokládané otevření na konci června 2021). Najdete ho v původní středověké kurii, která je pozůstatkem středověké tvrze z druhé poloviny 13. a 14. století.

Vimperský zámek procitá z dlouhého zimního spánku

Město pod Boubínem. Vstupní brána na Šumavu. Obě označení sluší sedmitisícovému městu v údolí řeky Volyňky. Na strmém ostrohu, přímo nad historickým centrem se vznáší nepřehlédnutelná zámecká dominanta; právě ta opět září o poznání jasněji. Z dálky to nemusí být úplně patrné, takže přistupme blíž. Jsme ve Vimperku.

Bývalá obec Flusárna na Šumavě

V 1. polovině 19. století tvořilo Flusárnu pět domů. Osadě dominovalo velké patrové stavení s polovalbovou střechou ozdobenou klasickou šumavskou zvoničkou, uvnitř kombinující obytnou a hospodářskou část. K této usedlosti náležel ještě obytný domek v místech dnešního křížku.

Kameny v lese na Písecku ukrývají zapomenuté vzpomínky na první republiku

Asi jen místním něco říká název lesa Kosejřín u jihočeských Předotic, stejně jako jméno Voříšek. Ovšem lze předpokládat, že jméno Antonín Švehla již vyvolá konkrétní asociace na historické události, jako je vyhlášení republiky, sepsání československé ústavy nebo podpora Masaryka při volbě prezidenta.

Od šumavského orloje do brčálnické náruče řeky Úhlavy

V části CHKO Šumava, kterou jsme navštívili, jsou bezpochyby nejpopulárnějšími turistickými cíli Železná Ruda s dvojicí známých ledovcových jezer – a také rozhledny na Špičáku a Pancíři podporované lanovkami. Tím ovšem přitažlivá nabídka nekončí. Přesvědčíme se o tom na jedné méně frekventované skalní vyhlídce, u unikátního orloje a na trase mokřadem, který napájí známá řeka.

Rybník Naděje u obce Frahelž na Třeboňsku

Rybník Naděje leží přibližně tři kilometry od Lomnice nad Lužnicí a patří do CHKO Třeboňsko. Necelými 70 ha patří k větším rybníkům u nás a chovají se zde mimo jiné i slavní třeboňští kapři. Rybník je tedy chovný a není určen ke koupání.

Hora Pancíř na Šumavě

Hora Pancíř (1214 m) se vypíná nad Železnou Rudou, v tzv. Pancířském hřbetu. Na vrcholu, kam vede lanovka, se nachází turistická chata a rozhledna z které je krásný kruhový výhled na dvojhrot Ostrého a do širokého okolí.

Pomník Adalberta Stiftera nad Plešným jezerem

Nad severozápadním břehem Plešného jezera se nachází pomník Adalberta Stiftera, básníka Šumavy. Má tvar štíhlého 14,5 metru vysokého obelisku zhotoveného ze žuly. Z místa se otevírá nádherný výhled do okolí.

Výhled na zasněženou Šumavu si lze vychutnat i nedaleko Strakonic

Nadmořská výška pouhých 664 metrů poskytuje výhled na vzdálené šumavské kopce i do vnitrozemí. Celoročně přístupná rozhledna se nachází na vrchu Kbíl mezi obcemi Švejcarova Lhota a Libětice. Pokud se rozhodnete ji navštívit, můžete využít nenáročnou a krátkou trasu z rozcestí Pod Kbílem (po žluté značce).

Rybník Dvořiště u Lomnice nad Lužnicí

Rybník s rozlohou 387 ha a objemem 6,70 mil. M³ je třetím největším rybníkem Třeboňska a čtvrtým největším v jižních Čechách. Byl dobudován v roce 1367 za vlády Karla IV. Ješkem z Kosovy Hory. Využívá se pro chov ryb a k rekreačním účelům.

Kostel sv. Jakuba Většího v Lhenicích

Kostel svatého Jakuba Většího v jihočeských Lhenicích má raně gotický původ, který sahá do 14. století. Barokní přestavba se uskutečnila ve 30. letech 18. století. K posledním úpravám došlo roku 1904.