Hory v oblasti Jihočeský kraj

Okno do Šumavy – fotopoint na Knížecích Pláních

Originální fotku z výletu na šumavské Knížecí Pláně pořídíte u fotorámu, kterému se přezdívá „Okno do Šumavy“.

Unikátní Choustník. Hrad dvou pánů neměl v českých zemích obdoby

Nedaleko jihočeského Tábora se na vrchu Choustník rozkládá rozsáhlá zřícenina stejnojmenného hradu. Láká nás k prozkoumání mohutných hradeb a dvou čtyřhranných palácových věží. Jedna z nich byla předělána na rozhlednu a nabízí výhled do okolí Soběslavska a Táborska. Za dobrého počasí lze dohlédnout až na Šumavu či vzdálené Brdy.

Netopýři v Amálině údolí

Údolí Zlatého potoka na Šumavě, ve 14. století zlatokopecký revír, dnes základna pro vědce a útočiště vzácných létajících savců. V chladném období roku zdejší štoly slouží jako zimoviště letounů – zjištěno tu bylo již 14 druhů.

Okno na Kašperk – fotopoint s výhledem na hrad

Originální fotku z výletu na hrad Kašperk pořídíte u fotorámu, kterému se přezdívá „Okno“. Ze správného úhlu je z něj výhled na ikonický šumavský hrad.

Z kamenné střechy Novohradských hor do údolí k levádě a vodopádu

Stoupám výš a výš. Převýšení není – popravdě řečeno – nikterak mimořádné, natož vysilující, ovšem pocit, že mi zbývá jen pár kroků a stanu na střeše české strany pohoří, dodává konání na významu. Stezka se vlní mezi narůstajícími bloky balvanů a pak v tom nejvyšším místě doopravdy jsem; 1072 metrů nad mořem. Na Kamenci.

Krásu šumavských kopců si můžete vychutnat i nedaleko Sušice

Sušice je příjemné a hezké město, jehož okolí poskytuje hodně zážitků pro milovníky přírody a Šumavy. Vydejme se tedy na jednu z mnoha cest.

Vodní elektrárna Polka u Horní Vltavice

Mezi nejvýznamnější technické památky na Šumavě patří dochovaná malá vodní elektrárna Polka u Horní Vltavice. Elektrárna z roku 1912 pracuje celoročně v bezobslužném provozu.

Naučná cyklotrasa Pamětí Novohradska

Cyklostezka v malebném prostředí Novohradských hor a přilehlých regionech na obou stranách česko- rakouského pomezí poukazuje na zapomenutá místa v kraji a dění v nich. Okruh dlouhý 54 km spojuje 19 zastávek s panely informujícími o vážné, i té méně vážné historii jednotlivých míst.

Bývalá obec Suché Studánky na Šumavě

Zaniká obec pod Pancířským hřebenem se skládala z části Ober Dürnbrunn na náhorní plošině (kde nyní stojí kaplička Panny Marie) a Unter Dürnbrunn (spodní části, nedaleko cesty Onen Svět – Šukačka). V obou částech obce jsou doposud patrné zbytky zbořených stavení.

Gerlův dvůr na Šumavě

Gerlův dvůr je bývalý zemanský dvorec nedaleko Javorné, který svým vzhledem přípomíná spíše venkovský zámeček. Původně zde asi už v polovině 16. století stávala sklářská huť.

FOTO: Zasněžený Pancíř jako ideální zimní procházka

Pokud jste milovníky zimní přírody, pak je nyní vhodný čas vyrazit do hor na procházku zasněženou krajinou. Šumavský Pancíř nabízí při ideálních podmínkách výhled na kilometry daleko, při neideálních se člověk vyfotí alespoň ve známých dveřích s mlhou v zádech. Desetikilometrový výlet Špičák – Pancíř – Železná Ruda po značených stezkách je i pro netrénované turisty příjemnou půldenní procházkou.

Přírodní rezervace Plenisko

Přírodní rezervace Plenisko u obce Písek se rozkládá se na jižních a jihovýchodních svazích hory Kyčera a sahá až k jejímu vrcholu a hřebeni, které tvoří, podobně jako dvě strany pomyslného obdélníka území rezervace, zároveň hranici s Polskou republikou.

Přírodní památka Velký Hodonický rybník

Velký Hodonický rybník se nachází u Malont na samém okraji Novohradských hor a může se pochlubit populací silně ohroženého leknínu bělostného.

Jiřická nádrž v Novohradských horách

Jiřická nádrž se nachází v Novohradských horách, je zásobníkem pitné vody pro nádrž Římov, která zásobuje vodou velkou část Českobudějovicka. Jiřická nádrž by se měla v blízké době stát zvláště chráněným územím.

Synagoga v Hartmanicích vypovídá o zlu, lidské vůli i o naději na soužití

Šumavská synagoga nedaleko Sušice má oficiální název Horská synagoga Hartmanice. Jedná se totiž o nejvýše umístěnou tuzemskou synagogu. Jako mnoho jiných byla odsouzena k zániku, ale od roku 2006 se z ní stal díky záměru a úsilí spolku Památník Hartmanice, založeného Michalem Klímou, synem spisovatele Ivana Klímy, důstojný památník připomínající mnohé, čím si obyvatelé kraje prošli nejen v letech kolem druhé světové války.