Novinky.cz v obci Zájezd
Zobrazit všechny články o obci Zájezd
Zámek v Moravském Krumlově na Znojemsku, ve kterém byla léta vystavena Slovanská epopej malíře Alfonse Muchy, navštívilo v letošní sezóně přes 10 000 turistů. Ve srovnání s loňskem se jejich počet zdvojnásobil. Hlavním lákadlem byly obrazy ze sbírek moderního umění Medy Mládkové a ilustrace Zdeňka Buriana. Informoval o tom krumlovský starosta Tomáš Třetina.
Dětský zábavní park Razulák ve Velkých Karlovicích na Vsetínsku přivítal v letošní sezóně o 40 procent návštěvníků více než loni. Informoval o tom ředitel Resortu Valachy Tomáš Blabla, který loni areál v údolí Léskové na úpatí sjezdovky Razula otevřel. Turisty zaujala i letošní novinka v podobě fotografické stezky.
O vzniku jednoho z nejstarších kamenných hradů v Čechách toho příliš nevíme. Kdysi dávno však byl důležitou pevností, střežící obchodní cestu z Prahy do Horní Falce.
V restauraci Borovka v Borových Ladech, kde nabízejí jako specialitu pralinkové knedlíky, visí na stěně několik černobílých fotek. Jsou na nich obce Bučina a Knížecí Pláně, nejvýše položené osady Šumavy, které zlikvidovali, jako mnoho jiných, agilní zástupci socialismu.
Velkými Karlovicemi se od středy line vůně valašských frgálů. Místní pekařky se již pilně připravují na tradiční Karlovský gastrofestival, který ovládne místní údolí Léskové již o tomto víkendu. A právě frgál jakožto nejznámější valašská specialita v něm bude hrát důležitou roli.
To bylo v dobách, kdy tu prosperoval knihtisk. Není to tak dávno, co vimperská tiskárna produkovala nádherné bibliofilie. Závod Johanna Steinbrennera „velkolepý a svého druhu v Čechách jediný“ zaměstnával přes 300 lidí. „O dovolení k návštěvě je třeba přihlásit se v pisárně“ (z dobového tisku).
Jednu z hlavních dominant turistické oblasti Kladské pomezí tvoří Adršpašsko-teplické skály. Nejznámější jsou dva okruhy propojené Vlčí roklí. Tato procházka je však obvykle bohužel spojená i s davem turistů, kteří se valí ze všech stran. Jak si ale užít Adršpach a přitom se těmto přívalům vyhnout?
Skryté krásy Prahy odhalíte o víkendu při procházkách s architektem. Jiný rozměr kultury si užijete v Plzni, která se ponese ve znamení hudby a piva. Moravskoslezský kraj se zaměří na jídlo. Ve volném čase si ale také můžete dát do těla na některé ze sportovních akcí - pěších, běžeckých či cyklistických.
Od čtvrtka bude pro veřejnost otevřena střešovická Rothmayerova vila, ukázka architektury první poloviny 20. století. Její správce, Muzeum hlavního města Prahy, v ní připravilo expozici věnovanou architektu Otto Rothmayerovi a jeho učiteli Josipu Plečnikovi. Otevřeno bude čtyři dny v týdnu, ale jen po předchozí rezervaci, jako je tomu třeba v případě nedaleké Müllerovy vily.
Využijte ještě přijatelné počasí a vydejte se o víkendu za sportem, zvířaty nebo za pohádkou. Blíží se karnevalová sezóna, na což děti mohou začít trénovat už tento víkend návštěvou Zoo Praha.
Plzeňský ležák a pečlivě zvolené pokrmy k pivu, to bude jeden z hlavních symbolů letošního Pilsner Festu.
První vazba na Hodonín připomene jihomoravské Masarykovo rodiště, kde jakéhos mládence za vojáčka brali. Mnohem častější pojmenování Javorník evokuje třeba slezské město či s přídomkem Velký rozhlednu v Beskydech. Ale stejnojmenné obce na Šumavě si se vzdálenými jmenovci nikterak nezadají.
Alpabzug je tradiční švýcarská horská slavnost, která předznamenává konec léta a začátek podzimu. Svátečně nazdobené krávy se v tomto období svádějí z kopců do údolí a horalové si poté užívají folklórní zábavu. Ta o víkendu již pošesté navštíví Prahu.
Český a moravský venkov bude připomínat hlavní expozice jubilejního 20. ročníku podzimní etapy zahradnické výstavy a veletrhu Flora Olomouc. Výstavy se od 1. do 4. října v areálu Výstaviště Flora zúčastní 153 pěstitelů z řad profesionálů a zahrádkářů z celé země. Podzimní Floru tradičně doprovodí zahradnické trhy a festival gastronomie a nápojů Olima.
V nenápadném klasicistním domě ve Vyšehradské ulici sídlí teprve rok Muzeum nočníků a toalet, které se do Prahy přesunulo z třebotovské tvrze. Tam také před lety při její rekonstrukci začal příběh sběratelů, manželů Jana a Renáty Sedláčkových.
