Novinky.cz ve městě Šternberk

Procházka po Karlově mostě, historickém klenotu metropole, s vyhlídkou na Pražský hrad, Malou Stranu, ale i na Staré Město je jedním z největších taháků Prahy. Téměř všichni návštěvníci obdivují neopakovatelné panoráma, zahraniční i domácí mistrovskou sochařskou výzdobu. Málokdo si všimne nápisu na fasádě domu na Novotného lávce.

Těžko věřit tomu, že na území, které je zastavěno s využitím každého volného metru, se v druhé polovině devátého století rodil český stát. Pokrok sice nezastavíš, ale panovníci by zírali, jak se území, které pracně kolonizovali, změnilo. Lidé tu sídlili již v období mladší doby kamenné, v 7. a 8. století se tu rozprostíralo dle výzkumů archeologů slovanské hradiště.

Na vrcholku Babských skal, nedaleko Šáreckého údolí stojí přímo nad meandrem Vltavy vcelku nenápadná zřícenina. Ačkoliv se může zdát, že nám pozůstatek této stavby nemá mnoho co nabídnout, opak je pravdou. Pokud hledáme místo k večerní procházce, jež nám může zaručit hezký a zcela jiný výhled na Prahu, zřícenina Baba je určitě jedním z nich.

Po dvou letech rekonstrukce jsou rytířské sály pardubického zámku znovu přístupné veřejnosti. V úterý tam začaly prohlídky. Jak řekl ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek, na stěnách lidé uvidí unikátní renesanční malby, které svým rozsahem a dochováním nemají ve střední Evropě obdobu.

Ve Štědré na Karlovarsku pokračují i v letošním roce práce na obnově tamního pozdně barokního zámku. Za posledních deset let stejnojmenná obec s pomocí nejrůznějších dotací vložila do záchrany památky kolem čtyřiceti milionů korun. Největším návštěvnickým tahákem bude Zámecký kabinet kuriozit.

Fenomén Pražského jezulátka, Ježíše zpodobněného jako dítě, přitahuje do metropole návštěvníky z celého světa. Necelého půl metru vysoká soška (měří 47 centimetrů) ze dřeva, potažená látkou a voskem, je předmětem uctívání věřících napříč kontinenty. V kostele Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského v Karmelitské ulici stojí ve vitríně v pravém bočním oltáři.

Podle legend byl v dávných dobách obývaný obry, později bájnými Kelty a v novodobé historii vojáky, kteří využili jeho skvělou polohu a nadmořskou výšku přes 900 metrů pro vybudování hlásky.

Zcela nový přírodovědný projekt s názvem Poklad na stříbrném Labi chystá Muzeum města Ústí nad Labem. Zaměří se na osvětu a vzdělávání veřejnosti v oblasti zlepšování stavu životního prostředí významných ekosystémů údolí dolního toku Labe.

Hrusice jsou rodištěm jednoho z našich největších umělců, Josefa Lady. Do srdcí a pamětí se zapsal nejenom dětem, ale i dospělým, především jako autor příběhů o kocourovi Mikešovi. Jeho nejznámějšími motivy jsou právě rodná ves, hrad Zlenice nebo i hospodské rvačky. Ladův odkaz je stále přítomný, obzvláště v adventním čase a v duchu blížících se Vánoc.

Možnost, jak si příjemně zpestřit adventní soboty, nabízí lidem hrad ve Šternberku na Olomoucku. Láká na speciální prohlídky, při nichž průvodci zahrnují návštěvníky zajímavými informacemi o historii Vánoc, vánočních tradicích a zvycích, ale i třeba o tom, co měla na štědrovečerní večeři šlechta a co prostý lid.

Nad hornickým městem Příbram, na zalesněném kopci, se jako brána do nebe otevírá Svatá Hora. Schody, co mají stejný počet jako dny v roce, dechberoucí zdobené ambity, krásné historické prostory a božský klid. To vše, a nejen to, Svatá Hora nabízí. Toto barokní poutní místo láká návštěvníky v každém ročním období.

Existenci nepatrné zříceniny na okraji Kunratického lesa mnozí Pražáci ani nezaznamenali. Nový hrádek přitom hrál v dějinách Prahy velmi významnou roli. Zemřel tu král Václav IV.

Trochu zapadlý pod mohutným masivem Černínského paláce stojí nádherný komplex barokních staveb, proslulá pražská Loreta. Je po Hradě dalším architektonickým skvostem Hradčan, kde je soustředěno mnoho paláců i měšťanských domů. Zastřešenou chodbou je areál spojen s klášterem kapucínů, kteří Loretu spravují. Průjezdem se dostanete na Nový svět, další z hradčanských skvostů.

Kdysi to mohl být mlýn jako z pohádky s krásným výhledem do okolí. Dnes zbyla z příčovského větrného mlýna jen zřícenina. I tak se však má tato památka čím pyšnit. V roce 1995 ho totiž specialisté na holandské větrné mlýny vyhodnotili jako největší v celé Evropě.

Byla neděle 23. října roku 1836. Na vrcholu Radobýlu nad Litoměřicemi seděl koncipient u litoměřického justiciára Josefa Filipa Durase, 26letý Karel Hynek Mácha. Do konečné verze upravuje svoji poslední báseň Cesta z Čech. Na kopec chodí rád, z vrcholu je vidět velký kus Čech. Zvláště pak milované Středohoří s romantickými horami.