Novinky.cz ve městě Osečná
Zobrazit všechny články o městě Osečná
Chebsko má návštěvníkům mnoho co nabídnout. Zajímavostí je tu spousta. Od přírodních, po ty vytvořené lidmi. Od církevních a světských staveb po měšťanské domy i selská stavení. Stavební materiál udával ráz objektů, na Chebsku byl dostatek kvalitního dřeva. Proto můžeme obdivovat hrázdění.
Na cestu do minulosti pozve projekt Archeologické léto. V jeho rámci se budou moci lidé vypravit na komentované prohlídky nalezišť po celém území České republiky, mezi nimiž budou například Dolní Věstonice, keltské oppidum Třísov, ale i vesnice zaniklé po druhé světové válce. Akce bude bezplatná.
Malou terénní vlnou by se dal charakterizovat kopec Burkovák zvaný také Hora Tábor na Bechyňsku. Jeho kóta je v nadmořské výšce 504 metry, cestou z blízkých Nemějic se nezadýcháte. Brd ten je ale kopcem velevýznamným, a to ze dvou důvodů. První jsou prehistorické nálezy, druhý náleží husitství.
Zámek Častolovice se veřejnosti letos poprvé otevře v úterý 2. června. Návštěvníci mohou přijíždět každý den od 9 do 18 hodin, kromě pondělí. Navíc mohou využít novinku letošní sezóny a zakoupit si vstupenky na prohlídku předem on-line. Prodej vstupenek v pokladně na nádvoří zůstal rovněž zachován.
Do Blatné turisté většinou vyrážejí po stopách Šíleně smutné princezny na prohlídku vodního zámku, nebo krmit daňky v zámeckém parku, ovšem v těsné blízkosti jsou i další památky. Jedna z nich se vztahuje k blatenskému právu hrdelnímu, druhá k sídlu jihočeského vladyckého rodu.
Někdejší královské sídlo po několikatýdenní odstávce znovu otevřelo brány pro veřejnost. Stovky lidí se kochají hradním areálem s rozkvetlými zahradami, vyhlídkovými altány a výstupem na věž, ale také prohlídkami interiérů a sklepení oblíbené památky. Musejí však dodržovat daná pravidla.
Karlovarský kraj zavedl bezplatný vstup do muzeí, galerií a dalších kulturních institucí zřizovaných krajem. Vedení kraje chce tak pomoci zařízením obnovit návštěvnost, přilákat nové zájemce včetně rodin s dětmi a přispět k oživení cestovního ruchu v regionu, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí krajského úřadu Jana Pavlíková. Vstup zdarma bude platit minimálně do 31. října.
Celkem 125 výprav s průvodcem na 37 různých trasách pro 1 273 zájemců o poznávání divočiny si pro letošní sezonu připravila Správa Národního parku Šumava. K dispozici budou i čtyři zcela nové trasy, včetně dvoudenní XL trasy, která vede po české části Šumavy.
Zámek Mníšek pod Brdy je rozdělen na dvě prohlídkové trasy podle toho, k čemu místnosti sloužily. A stejně tak to měli i jeho poslední obyvatelé. Některé místnosti využívali jako společenské, kam zvali své hosty, a v jiných bydleli a trávili svůj běžný den. Do společenských jsou návštěvníci zváni.
Při vyslovení jména obce se mnohým vybaví jako první působivé a fotogenické ruiny kláštera Rosa Coeli a zdáli viditelný je hrad a zámek, ovšem turistu zde zaujmou i další památky. Jednou z nich je například raně barokní synagoga, na město a krajinu je pěkný pohled od návršní kaple sv. Antonína.
Ašsko je trochu turisticky opomíjené, v bývalém přísně střeženém hraničním pásmu ale najdete dost zajímavých objektů i přírodních zajímavostí. V údolí Ašského potoka se nachází ves Podhradí, do roku 1945 se jmenovala Neuberg. Stojí tu ruiny několik panských sídel a unikátní kostel Dobrého pastýře.
V loňském roce se Frýdek-Místek a Frýdlant nad Ostravicí přidali k projektu Technotrasa, který představuje průmyslové dědictví Moravskoslezského kraje. Návštěvníci mohou díky němu poznat zdejší průmysl neotřele a se zážitkem, a podívat se do mnohdy veřejnosti nepřístupných míst.
Příprava jubilejní 10. sezony bíloveckého zámku je v plném proudu, návštěvníci se mohou těšit na mnoho novinek. Zámecké brány se otevřou v sobotu 13. června a v časech od 14, 15, 17 a 18 hodin budou probíhat už i prohlídky.
V královském městě Písku založeném roku 1243 se mnoho historických památek nezachovalo. Kamenný most, z hradu se dochovalo křídlo, v němž je Prácheňské muzeum. Centrum je směsicí slohů, převážně moderních, nesourodých. Najdete tu dlouhé úseky hradeb, Křižíkovu vodní elektrárnu...
Se jménem Bohuslava Martinů je neodmyslitelně spjaté unikátní, romantické, i když pro život trochu nepraktické místo - malá světnička ve věži kostela Sv. Jakuba v Poličce, kde se 8. prosince 1890 budoucí slavný hudební skladatel narodil.
