Novinky.cz ve městě Osečná

Pražský hrad, Vyšehrad, Petřín. České hlavní město se pyšní tolika krásnými místy, že bychom je ani na prstech nespočítali. Tentokrát se ale vydáme po stopách trochu jiných pražských zajímavostí.

Giovanni Batista Santini-Aichel, v české transkripci Jan Blažej, byl stavitelský genius. Na co sáhl, z toho vzniklo dílo neskonalé krásy, mimořádné architektury, nad níž i naprostý laik zůstává v úžasu stát. Jeho stavby najdete jak v Čechách, tak i na Moravě.

Ačkoliv je v zimní sezoně mnoho hradů a zámků uzavřeno, nic nám nebrání v tom, abychom podnikli výlet i do jejich blízkosti a prozkoumali alespoň zámecká zákoutí. Vrchotovy Janovice, jež byly domovem pozoruhodné ženy s doslova nádherným příjmením, mohou být příkladem.

V chebském Retromuseu jsem litoval, že jsem tu sám a bez svých zvídavých vnoučat. Rád jim vyprávím o dobách dávno minulých, pro ně prakticky pravěku. Přesouval jsem se mezi jednotlivými exponáty z 60. až 80. let minulého století. Velkou většinu předmětů si pamatuji, byly nedílnou součástí mého života, posléze i života mých synů.

Prý mají všechny kutnohorské domy postavené v centru města stříbrné kořeny sahající do nitra země. Obrazně řečeno je to pravda. Bývalé královské město bylo jedním z nejdůležitějších v zemi - Praha byla sídlem politické moci, zde vyvěrala moc ekonomická.

Po loňské pauze vynucené pandemií koronaviru se ve středu návštěvníkům otevřely skleníky zámku Rájec nad Svitavou s kvetoucími kaméliemi. Podle kastelánky Zdeňky Kalové jde o největší sbírku těchto květin v Česku, tvoří ji asi 400 odrůd, některé keře jsou desítky let staré.

Zcela nové lákadlo, které má přispět k probuzení zájmu o historii zejména u mladých lidí, připravuje Muzeum Hlučínska v Hlučíně. Stálá expozice se již brzy rozšíří o možnost vyzkoušet si takzvanou virtuální realitu, která patří ve světě k nejmodernějším trendům muzejnictví.

Největší masakr civilního obyvatelstva na našem území se odehrál 16. března 1421 v silně katolickém Chomutově. Husitská vojska pod Žižkovým vedením povraždila veškeré obyvatelstvo podkrušnohorského města. Na vraždění se nemalou měrou podílely „boží bojovnice“. Této události je věnována výstava Chomutov mezi křížem a kalichem v místním Oblastním muzeu.

Golemovu podobu máme nejvíce spjatou z filmů Císařův pekař a Pekařův císař, kde byl jeho autorem sochař Jaroslav Horejc. Pro nejmenší celý příběh golema hezky ztvárnila Lucie Seifertová v knize Tajemný Golem. Vydejme se po stopách jedné z nejznámějších pražských pověstí ve snaze zjistit, kde by mohly být pozůstatky této mytické bytosti uschovány.

Hradozámecký areál Frýdlantu postavený na mohutném čedičovém výlevu je nádhernou ukázkou spojení gotického hradu s renesančním zámkem. Tvoří ho Dolní zámek zdobený sgrafity, který obklopuje švédské opevnění, z něhož vede Rytířská cesta Horní branou do hradu. Nejstarší částí areálu je čtyřicetimetrová věž Indica.

Kdo si chce dopřát léčivé koupele a pitnou kúru v historických kulisách uprostřed přírody nebo se procházet po místech spojených se známými osobnostmi, měl by zamířit do západočeských Mariánských Lázní. Ty se navíc v rámci nominace Slavné lázně Evropy dostaly loni v létě na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Nejlepší pohled na historické město Slaný je ze Slánské hory. Stojím na hraně nejjižnějšího výběžku Českého středohoří, pode mnou padá kolmo dolů slánská ferrata se šesti lezeckými trasami. Že tu kdysi bublala sopka, je mi podle čediče, jímž je hora tvořena, jasné, ale že se lokalita počítá ke kuželům nádherných kopců Středohoří, mne překvapilo.

Sedmnáctého prosince 1938 se objevil v populárním časopise Mladý hlasatel obrázkový seriál o klubu Rychlých šípů. Jeho autor, legendární Jaroslav Foglar (1907-1999), netušil, jaký fenomén vypouští do světa mladých. Brzy se v příbězích objevila Stínadla - městská čtvrť skutečná, nebo vymyšlená?

Pražský hrad, pradávné sídlo českých králů, slýcháváme a čteme často, když se někdo chlubí naprosto ojedinělou dominantou metropole. Jenže ona je to pravda tak napůl.

Zhruba 40 tun ledu prošlo rukama sedmi sochařů, kteří tvoří na Pustevnách v Beskydech ledové sochy. Ty budou k vidění už od soboty. Letošní ročník akce zvané Ledové Pustevny má hned dvě témata: Znamení zvěrokruhu a Vesmír.