Novinky.cz v okrese Cheb

Jeden z nejmohutnějších hradů na Moravě, Lukov nedaleko Zlína, byl po prohrané šarvátce na pražské Bílé hoře opěrným bodem moravských protestantů. Zbyly z něj jen ruiny, ale od 80. let minulého století se opět probouzí, aby připomenul svou slavnou minulost.

Průvodkyní na hradě Krakovci na Rakovnicku je drobná černovláska Eva. Když ji sledují oči třeba skupiny dětských návštěvníků, kterým vypráví o tom, jaké se tu točily pohádky, nikoho ani na vteřinu nenapadne, že je to žena odsouzená za podvody, která si právě odpykává trest vězení.

Příjezd císaře Rudolfa II. A oživení Golema, to jsou největší lákadla tradičního historického jarmarku, který se vrací do Liberce. Akce, která se pravidelně koná od roku 2000 a každoročně ji navštěvují tisíce lidí, proběhne letos mimořádně až nyní v srpnu. Původní termín v červnu zhatila pandemie.

Děčínský zámek, monumentální sídlo šlechtického rodu Thunů-Hohensteinů, má za sebou v posledních desetiletích pohnutou historii. Vlastnili ho Vartenberkové, páni z Bünau a od roku 1628 do 1932 Thunové. Původní knížecí hrad se uvádí již v roce 1128, kolem roku se stal královským sídlem. Střežil významnou obchodní stezku na Labi.

Oprava a úpravy hradu Starý Herštejn na Domažlicku se po několika letech blíží do finále, otevřít návštěvníkům by se mohl již na konci srpna.

Znojemské historické vinobraní podobně jako jiné velké akce s desetitisíci účastníků vymazala z kalendáře opatření proti šíření koronaviru. Znojmo ale pro milovníky vína a příznivce regionu chystá v termínu zrušené akce jako náhradu putování za vinaři.

Hlas z amplionu na železniční stanici ve Stožci ohlásil mírné zpoždění do konečné stanice spoje z Českých Budějovic, do Nového Údolí. Příčinou bylo množství přepravovaných kol, ale i dětských skupin směřujících do nejhezčích koutů Šumavy.

Jestliže se někdo obával, že po koronavirové krizi bude na Lipensku složité nahradit zahraniční turisty, přímo v Lipně nad Vltavou a v jeho okolí to rozhodně neplatí.

Většině lidí se v souvislosti s obcí Kynžvart vybaví lázně a se jménem Metternich v lepším případě dějepisný pojem absolutismus. Ovšem při návštěvě kraje kolem Mariánských Lázní stojí za návštěvu rozhodně zámek Kynžvart, spojený právě s Metternichy.

Bitva na Bílé hoře v listopadu 1620 ukončila naděje českých protestantů. Z Prahy prchl český král Fridrich Falcký se svým dvorem. Jeho poslední zastávkou byl někdy mezi 11. a 15. listopadem náchodský zámek v držení Markéty Salomony Smiřické. Poté vedla cesta „zimního“ krále do Slezska. Podle pověsti ztratil králův kůň v Náchodě podkovu. Její repliku uvidíte v dlažbě Karlova náměstí.

Nový návštěvnický okruh s názvem Valdštejnská prohlídka je od minulého týdne pro zájemce k vidění ve státním zámku Duchcov na Teplicku. Nová instalace je součástí projektu Valdštejnové – lvi ve službách císařů, který patří k dlouhodobému cyklu nazvanému Po stopách šlechtických rodů.

Motoráček ze Sokolova se pomalu kodrcá nádherným údolím Svatavy k německým hranicím. Vystupuji ve stanici Hartenberg u bývalého nádraží, které má staré dobré časy za sebou. Podobně je na tom i velká ruina na ostrohu nad osadou Hřebeny. Ta má sice otřesnou minulost, ale budoucnost vypadá dobře.

Obrovské haly či staré technické místnosti s vytlučenými okny, dírami v zemi, prorostlé zelení. Kam se většinou prodírají jen milovníci adrenalinových zážitků či lovci fotek, tam se o víkendu můžou přijít podívat zájemci z řad veřejnosti, a to s posvěcením majitele. Přístupná k prohlídce je v elektrárně Libušín nedaleko Kladna dokonce i střecha. Avšak vše pouze na vlastní nebezpečí. Unikátní záběry zchátralé elektrárny natočila i kamera Novinek.

Pustevny v Beskydech ve čtvrtek navštívily stovky lidí. Senioři, cyklisté, rodiny s dětmi i mladí turisté se nemohli dočkat, až spatří znovuzrozený poklad valašské architektury, Libušín, který shořel v roce 2014. O jeho prohlídky byl a je velký zájem. Průvodci se nezastavili, od 14 hodin prováděli jednu skupinu po 30 lidech za druhou.

Nejen do své hrobky, v níž jsou mumifikované ostatky bratří i slavného barona Františka Trencka (1711–1749), nejslavnějšího vězně z brněnského Špilberku, ale dokonce přímo do svého kláštera zve nyní turisty řád brněnských kapucínů.