Novinky.cz v okrese České Budějovice
Zobrazit všechny články o okrese České Budějovice
Je tak běžná, tak fádní.. Ale bez značení turistických cest si po desetiletí nedokážeme představit putování přírodou. Síť značení patří v Čechách a na Slovensku mezi nejhustší a nejlépe značené v Evropě. Francouz Stéphane Corbet začal značky fotit, výsledkem je výstava Krajina značek, od 1. května potrvá na zámku ve Žďáru nad Sázavou do 18 června.
Konec dubna značí jedno - budou se pálit čarodějnice. A přesně podle toho vypadá i výhled na víkendové akce. Na pálení můžete vyrazit například v Praze na Prosek nebo na Jabloneckou přehradu, kde bude akce završena i ohňostrojem. Pokud vás spíše zajímá, v čem spočívá práce mlynáře, vydejte se do obce Slupy v Jihomoravském kraji.
A je to škoda, v přetechnizované době, a bude hůř, jsou podobná místa balzámem pro všechny smysly. Severozápadně od Olomouce, asi 10 kilometrů, leží v nivě Moravy malá obec. Bohužel konzumenti konzumu raději navštěvují multifunkční nákupní centra, obydlí „staříčků“ jsou jim povětšinou ukradená.
Zrozena v Lužických horách coby pramének s každým metrem sílící v potok, poté říčku, krouží meandrovitě Kamenice vstříc Labi. Nemá dlouhý tok. Od Kytlice o sobě již dává znát, v České Kamenici znají její sílu dravé řeky, spěchá vstříc své sestře Chřibské Kamenici, která přitéká od Všemil.
Když začal před rokem 1770 hrabě Jan Dětřich Petřvaldský se stavbou buchlovického zámku určeného jako dar manželce Anežce Eleonoře Collona, netušil, čemu vila poslouží. Zámek nechal postavit, protože jeho jižanské krásce byla na kamenném hradu Buchlově zima.
Podkovy, ostruhy, části zbraní a především lidské kosti. To vše se prý v minulosti nacházelo na jednom méně známém místě Šumavy.
Na Zelném trhu, hovorově zvaném Zelňák, stojí dvě dominantní plastiky. První a monumentálnější je kašna Parnas, barokní dílo zhotovené podle návrhu J. B. Fischera z Erlachu z konce 17. století. Druhým je sloup Nejsvětější Trojice se sochami svatých od A. Schweigla z roku 1729.
Donedávna se říkalo Český a Moravský Šternberk, to aby se hrady založené stejným majitelem odlišily. Z moravského zůstal jen Šternberk, objekt půvabný, sbírek plný. Přesto bývá jeho přestavba některými odborníky označována za necitlivou, ale návštěvníkům se líbí jak hrad, tak i přilehlý park.
Památková sezóna se pozvolna rozjela, tento týden ji zřejmě zbrzdí změna počasí, přesto ale zámky a hrady jsou připraveny na návštěvníky. V západních Čechách můžete využít víkendu 22. a 23. dubna k návštěvě čtyř objektů - Nebílov, Červeného Poříčí, Švihova a Horšovského Týna na reciproční vstupenku.
V sobotu se po celé planetě slaví Den Země, akce, která má upozornit na důležitost ochrany životního prostředí. Na oslavu tohoto happeningu můžete vyrazit na několik míst v Čechách i Moravě, třeba do táborské či ostravské zoo. V rámci akce se mnohdy konají také nejrůznější tvořivé dílny, kde můžete s dětmi otestovat svou zručnost.
Jako obrovská studna kyseliny sírové s občasným štiplavým závanem narážejícím do chřípí vyhlíží Hromnické jezírko. V létě je hladina mrtvé vody zbarvena do červena, to způsobuje příměs železa, nyní se leskne modročerně. Vitriol používali středověcí alchymisté, účinky kyseliny jsou známy stovky let.
Silné židovské osídlení patří mezi významné skutečnosti v historii Kolína, a to již v první polovině 14. století. Toto původně asi neveliké osídlení časem nabývalo rychle na významu. Po vyhnání Židů z Plzně (1504) se kolínská židovská obec stala po Praze druhou nejvýznamnější.
Střední Čechy jsou na památky bohatým regionem, najdeme tu nejen světské, ale i církevní objekty. Mimo to je tu i řada přírodních zajímavostí, od pískovcových skalních měst, po hluboké rokle a říční údolí. Cestou do lesů, luhů a hájů navštivte některý ze zámků, které nejsou od Prahy daleko.
Na Domažlicku se v nadmořské výšce 681 metrů nachází zřícenina hradu Nový Herštejn. Toto kdysi důležité místo má zajímavou historii a možná stále ukrývá i poklad.
U Dobřichova na Kolínsku je kopec z kuriózním názvem Pičhora.