Novinky.cz ve městě Manětín
Zobrazit všechny články o městě Manětín
Jihočeský kraj spustí na jaře projekt pro pěší turisty Zlatá stezka, který vychází z tradice starých solných cest. Dálková trasa z Bavorska se rozšíří o jihočeskou a západočeskou část. Náklady jsou 15 miliónů korun, 85 procent hradí EU, pět procent stát, zbytek kraj. Zájem o pěší putování roste, řekla Eva Borsányi z Jihočeské centrály cestovního ruchu.
Habsburský zámek v Zákupech u České Lípy je jednou z nejnavštěvovanějších památek severních Čech. Spolu se zámkem v Ploskovicích sloužil jako letní sídlo rakouského císaře a českého krále Ferdinanda IV. A jeho manželky Marie Anny. Císař byl duševně nezdráv, panování ho moc nebavilo.
Zima je sice ospalým obdobím, pokud však nechcete zanevřít na pohyb, můžete vyrazit na několik sportovních akcí. Například na běžkařský závod Noční stopa Valachy, který se koná za tmy jen s čelovkami. V Orlických horách je připraven závod pro skialpinisty. Na své si ovšem přijdou i milovníci jídla, kteří mohou vyrazit třeba na ochutnávku štrúdlů do Sezimova Ústí nebo do Bystřice nad Pernštejnem na Uzené slavnosti.
Boskovice se staly krajským vítězem soutěže Historické město roku 2017, letos plánují použít na regeneraci městské památkové zóny víc než 1,7 miliónu korun. Letos chce město opravit střechu zámeckého skleníku poničenou loni orkánem. Chystá se také obnova podlahy ve sklepení budovy rezidence, kterou napadla dřevomorka, uvedla místostarostka Dagmar Hamalová.
V sobotu a neděli 10. a 11. února se zámek Mníšek pod Brdy opět otevře výletníkům. Mohou navštívit prohlídky pro děti i pro dospělé nebo se bez průvodce podívat do rohové věže zámku a vyhlédnout do okolí.
V Resslově ulici, svažující se od Karlova náměstí k Vltavě, stojí téměř proti sobě dva kostely. Pravoslavný chrám Cyrila a Metoděje, který je daleko známější, po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se tu ukrývali parašutisté, a kostel svatého Václava.
Vrcholí plesová sezóna - netradičního bálu ve filmovém stylu se můžete o víkendu zúčastnit v Liberci. Ochutnat zabijačkové dobroty a převléknout se za tradiční masku můžete na masopustních veselicích, kterým se na Moravě říká fašank nebo ostatky – navštívit je můžete třeba v Hrčavě blízko Jablunkova, ve Valticích nebo ve Vsetíně.
Ples se slavnou disneyovskou dvojicí Mickey a Minnie si děti mohou o víkendu užít v Rychnově nad Kněžnou. Na karnevalu ve Strakonicích se potkají se Šmouly, v Pelhřimově zase s Mimoni. Na tradiční masopust vyrazte s dětmi třeba do Roztok u Prahy, Kroměříže nebo Hodonína.
Vodní přečerpávací elektrárnu Dlouhé stráně na Šumpersku loni navštívil historicky rekordní počet lidí. Celkem do ní zavítalo 97 661 turistů a zájemců o exkurze, což je o 15 procent více než před rokem. Právo o tom informoval mluvčí Skupiny ČEZ Vladislav Sobol.
Počátkem ledna letošního roku začali uvnitř zámku Nový Hrad v Jimlíně u Loun pracovat restaurátoři. Jejich práce byla zahájena v barokních saloncích jižního křídla. V těchto místnostech se mimo jiné nachází jediné dva dochované zámecké krby, pocházející z 18. století.
V létě tu zní hlahol vodáků splouvajících Ohři se zastávkou u Lokte, vyplout se dá z Chebu a po jedné z nejhezčích řek až do Podkrušnohoří. Loketská pasáž s tábořištěm je jedna z nejoblíbenějších, bohužel na vodě bývá stále více nacvaknuto.
Pustošící povodně nejsou fenomén jen posledních let. V létě roku 1958 vydatné srážky sužovaly celou Evropu i Československo. Způsobily rozsáhlé záplavy spojené s mnoha lidskými tragédiemi. Ta největší se odehrála na železniční trati mezi Libercem a Frýdlantem v Čechách. Vzpomínka na ni znovu ožívá.
Rekordy v návštěvnosti, počítané za osm měsíců na statisíce, láme loni v létě otevřená Stezka korunami stromů Krkonoše v Rudolfově údolí nad Janskými Lázněmi.
V létě, v zimě, za sluneční výhně i za plískanice je procházka po Karlově mostě v Praze uklidňující. Těch 516,76 metru chůze po jednom z nejstarších mostů u nás vám spraví i blbou náladu.
Romantická Hluboká nad Vltavou měla jako řada našich památek za války nezvané hosty. Schwarzenberské krumlovsko-hlubocké panství bylo pod německou nucenou správou, Hluboká byla v tomto režimu od roku 1940. V okolních objektech sídlily jednotky wehrmachtu, zámek Ohrada využíval Německý Červený kříž.