Novinky.cz ve městě Kralovice

Na den svatého Václava, 28.  září, se chystá u Jiráskovy chaty na Dobrošově velká sláva. Uplyne sto let od jejího otevření v roce 1923.  Pojmenovali ji po spisovateli Aloisi Jiráskovi (1851–1930), rodákovi z nedalekého Hronova, který byl ve své době velmi váženým mužem a jehož historické romány formovaly po dlouhou dobu národní uvědomění.

Zámek Hrubá Skála se pne na pískovcových skalách sahajících do výšky až 60 metrů a leží v krajině mezi hrady Trosky a Valdštejn. Hruboskalské skalní město okouzlí hlubokými roklemi a úzkými průchody divokých skal. Stejně tak návštěvníkům učaruje kdysi středověký hrad a posléze renesanční zámek, jenž je dnes čtyřhvězdičkovým hotelem s romantickým interiérem.

Šumavská synagoga nedaleko Sušice má oficiální název Horská synagoga Hartmanice. Jedná se totiž o nejvýše umístěnou tuzemskou synagogu. Jako mnoho jiných byla odsouzena k zániku, ale od roku 2006 se z ní stal díky záměru a úsilí spolku Památník Hartmanice, založeného Michalem Klímou, synem spisovatele Ivana Klímy, důstojný památník připomínající mnohé, čím si obyvatelé kraje prošli nejen v letech kolem druhé světové války.

Skanzenů je v Česku několik, ale tento mezi Příbramí a Sedlčany patří k nejmladším. Zaujme už tím, že na první pohled máte pocit, že chalupy sem nikdo netransferoval, že vesnice tu stojí od nepaměti. Tříhektarový areál pod místním hradem jen někdo oplotil. Ten „někdo“ je Hornické muzeum Příbram, pod jehož správu místní areál vesnických staveb v přírodě patří.

Zelená Hora na Plzeňsku - místo nálezu Rukopisu zelenohorského i dějiště zfilmovaného Švandrlíkova románu Černí baroni. Poprvé po odchodu československé vojenské posádky je zámek otevřený veřejnosti každý den. K vidění je tu několik výstav, ale také neutěšený stav této kulturní památky. Zchátralé prostory i pohledy na dominantu z výšky nabízí Novinky ve videu.

Kdysi dávno stával nedaleko Kutné Hory na vrchu zvaném Vysoká malý letohrádek, který si neužil příliš dlouhou dobu slávy a stal se nevyužitým, nechtěným. Dnes zde najdeme pouze romantickou zříceninu a rozhlednu s pěkným výhledem. I přesto má tato stavba své kouzlo, jež je umocněno přítomností léčivého menhiru.

Šumavská hraniční Železná Ruda je výchozím místem k mnoha výletům, ať již to jsou Čertovo a Černé jezero, vystoupání, či vyvezení se lanovkou k rozhlednám na Špičáku a Pancíři, rizikem dnes není ani překročení státní hranice do sousední bavorské části obce.

Hrubý Rohozec se tyčí nad řekou Jizerou ve stejnojmenné obci blízko Turnova. Zámek, jenž byl původně hradem, nese známky renesance, baroka, empíru i romantismu. Ukrývá více než třicet zařízených místností, jež dříve sloužily jako reprezentační a obytné pokoje příslušníků původem francouzské hraběcí rodiny Des Fours Walderode, a skutečně bohatý mobiliář.

Ve Šluknovském výběžku mohou turisté využívat dvě nově vyznačené stezky. Přibližují historii severního pohraničí a vedou až do sousedního Saska. Stezky nechal prostřednictvím Klubu českých turistů vyznačit Ústecký kraj.

Malebné hory. A počasí málem až biblicky vlhké. Prostě jeden nekončící liják… Někoho taková realita uvrhne do trudnomyslnosti, jiného ovšem povzbudí. Zvláště je-li ten druhý příznivcem vodopádů.

Pro milovníky romantiky je Krašov ideálním cílem. Na skalnatém ostrohu nad vyústěním Brodeslavského potoka do Berounky stojí ruiny jednoho z našich nejstarších šlechtických hradů.

Hrad Veveří leží na skalním ostrohu nad soutokem řeky Svratky a potoka Veverky, pouhých 20 kilometrů od Brna. Je jedním z nejrozsáhlejších moravských hradních areálů a díky tomu, že leží nedaleko centra města a Brněnské přehrady, je oblíbeným výletním cílem. Ačkoli bychom to dnes na první pohled neřekli, patřil donedávna k jednomu z nejvíce poškozených a zanedbaných hradů na Moravě.

Zhruba dva kilometry za Netolicemi, jen kousek od silnice na Prachatice, se ukrývá renesanční klenot, který rozhodně stojí za návštěvu při toulkách jihem vlasti. Dýchá z něj atmosféra vil slunné Itálie, voní bylinkami ze zahrady a přenese návštěvníka do časů posledních Rožmberků.

Pomník Jana Žižky na pražském vrchu Vítkov je dílem sochaře Bohumila Kafky. Třetí největší jezdecká socha v Evropě tu stojí od roku 1950.  V letech 2010 a 2011 ji restaurovali řemeslníci z pasířství Houska & Douda, revizi provedli po pěti letech a nyní po dalších sedmi. Poslední kontrola připadla na letošní červen. Využili jsme příležitosti a spolu s pasířem Ivanem Houskou a Michalem Lukešem, generálním ředitelem Národního muzea, které Národní památník na Vítkově spravuje, jsme se podívali dovnitř.

Starý zámek, Nový zámek, městečko jak malované, pod ním v hlubokém údolním zářezu říčka, místy doslova se prodírající hustou vegetací, spousta oslnivých vyhlídek… Vítejte v Jevišovicích.