Novinky.cz ve městě Kadaň

Žitenice u Litoměřic ležící pod Křížovým vrchem bývají označovány za nejteplejší místo v Čechách, proto se tu dařilo vinné révě a ovocným sadům. O trochu hůře se dařilo barokně přestavěnému dvoupatrovému zámku. Na rozdíl od vedlejšího kostela svatých Petra a Pavla, také barokně přestavěnému s gotickou věží, je v dezolátním stavu.

Sakrální stavby v sobě mívají něco zvláštního a tajemného. Snoubí se v nich umění dávných stavitelů, sochařů a malířů s něčím lehce nadpozemským a smysly těžko uchopitelným. Nejinak tomu je i v případě františkánského kláštera a kostela Nanebevzetí Panny Marie v Plzni.

Most má novou atrakci na kopci Hněvín se stejnojmenným hradem a dominantou města na jeho vrcholu. Jde o zajištěnou lezeckou cestu ve skále, takzvanou ferratu. Je jednosměrná a lezce dovede od staré vodárny k jeskyni pod hradem. Má dvě cesty, lehčí je značená jako A a těžší jako B.

V krvavém roce 1421, kdy v rozvráceném českém království tekla krev proudem, si staví husitský hejtman Jan Žižka z Trocnova na Litoměřicku hrad, který nazval Kalich a také z Kalicha se posléze začal psát. Ne že by další léta byla méně plná mordu, to se změnilo až po Lipanech.

Základní prohlídkový okruh zámku Rájec nad Svitavou na Blanensku se v pátek mimořádně otevře pro návštěvníky. Důvodem je výstava kamélií nazvaná Kamélie a slavnosti života. Koná se po dvouleté pauze způsobené pandemií koronaviru.

Jeden z dílů oblíbeného kriminálního seriálu Dobrodružství kriminalistiky s názvem Padělek byl věnovaný geniálnímu holandskému padělateli Hanu van Meegerenovi (1889–1947). Jeho obraz Emauzští učedníci se nyní stal ústředním motivem expozice Falza? Falza! Ve Šternberském paláci na pražských Hradčanech.

Pražský hrad, Vyšehrad, Petřín. České hlavní město se pyšní tolika krásnými místy, že bychom je ani na prstech nespočítali. Tentokrát se ale vydáme po stopách trochu jiných pražských zajímavostí.

Giovanni Batista Santini-Aichel, v české transkripci Jan Blažej, byl stavitelský genius. Na co sáhl, z toho vzniklo dílo neskonalé krásy, mimořádné architektury, nad níž i naprostý laik zůstává v úžasu stát. Jeho stavby najdete jak v Čechách, tak i na Moravě.

Ačkoliv je v zimní sezoně mnoho hradů a zámků uzavřeno, nic nám nebrání v tom, abychom podnikli výlet i do jejich blízkosti a prozkoumali alespoň zámecká zákoutí. Vrchotovy Janovice, jež byly domovem pozoruhodné ženy s doslova nádherným příjmením, mohou být příkladem.

V chebském Retromuseu jsem litoval, že jsem tu sám a bez svých zvídavých vnoučat. Rád jim vyprávím o dobách dávno minulých, pro ně prakticky pravěku. Přesouval jsem se mezi jednotlivými exponáty z 60. až 80. let minulého století. Velkou většinu předmětů si pamatuji, byly nedílnou součástí mého života, posléze i života mých synů.

Prý mají všechny kutnohorské domy postavené v centru města stříbrné kořeny sahající do nitra země. Obrazně řečeno je to pravda. Bývalé královské město bylo jedním z nejdůležitějších v zemi - Praha byla sídlem politické moci, zde vyvěrala moc ekonomická.

Po loňské pauze vynucené pandemií koronaviru se ve středu návštěvníkům otevřely skleníky zámku Rájec nad Svitavou s kvetoucími kaméliemi. Podle kastelánky Zdeňky Kalové jde o největší sbírku těchto květin v Česku, tvoří ji asi 400 odrůd, některé keře jsou desítky let staré.

Zcela nové lákadlo, které má přispět k probuzení zájmu o historii zejména u mladých lidí, připravuje Muzeum Hlučínska v Hlučíně. Stálá expozice se již brzy rozšíří o možnost vyzkoušet si takzvanou virtuální realitu, která patří ve světě k nejmodernějším trendům muzejnictví.

Největší masakr civilního obyvatelstva na našem území se odehrál 16. března 1421 v silně katolickém Chomutově. Husitská vojska pod Žižkovým vedením povraždila veškeré obyvatelstvo podkrušnohorského města. Na vraždění se nemalou měrou podílely „boží bojovnice“. Této události je věnována výstava Chomutov mezi křížem a kalichem v místním Oblastním muzeu.

Golemovu podobu máme nejvíce spjatou z filmů Císařův pekař a Pekařův císař, kde byl jeho autorem sochař Jaroslav Horejc. Pro nejmenší celý příběh golema hezky ztvárnila Lucie Seifertová v knize Tajemný Golem. Vydejme se po stopách jedné z nejznámějších pražských pověstí ve snaze zjistit, kde by mohly být pozůstatky této mytické bytosti uschovány.