Novinky.cz ve městě Jihlava
Zobrazit všechny články o městě Jihlava
Město Rožmitál pod Třemšínem máme většinou spojené se jménem Jakuba Jana Ryby, velkého vzdělance, kantora a muzikuse, jehož dílo Česká mše vánoční je tradicionálem v čase adventním. Méně známá je česká šlechtična, pozdější královna Johana z Rožmitálu, která se tu zřejmě narodila.
Zrovna jako často narazíme na pamětní desky s nápisem, že se tu zastavil na svých toulkách básník Karel Hynek Mácha, stejně tak se setkáme hlavně v západních Čechách s místy, kde pobýval německý básník, dramatik, politik a přírodovědec Johann Wolfgang Goethe (1749 až 1832), od roku 1782 užívající predikát von Goethe.
Vyhlídek je tam (téměř) nepočítaně. A to beru do úvahy pouze místa oficiálně pojmenovaná a opatřená informativními tabulemi. Pískovcové skály po pár krocích katapultují návštěvníka do výšin a vyzvou ho: Teď se koukej kochat! Obzor se nadějně vlní výraznými lužickohorskými vrchy, i neméně vydařenými českostředohorskými, a hluboko pod pozorovateli se na předjarním slunci vyhřívá – Sloup v Čechách.
Když se řeknou Krušné hory, mnoho lidí si vybaví Sudety, lyžařská centra nebo zničené lesy. Jenže dneska toho tyto naše pohraniční hory nabízí mnohem více. Třeba vzácnou přírodu, kus zajímavé historie i rozmanité rozhledy.
Most, jenž u nás nemá obdoby. Stavba, která v paměti utkví každému, kdo Posázaví navštíví. Žampašský viadukt se právem řadí mezi nejvyhledávanější nejen mezi milovníky železnic. Výlet k němu navíc můžete spojit i s dalšími místy v okolí.
Žitenice u Litoměřic ležící pod Křížovým vrchem bývají označovány za nejteplejší místo v Čechách, proto se tu dařilo vinné révě a ovocným sadům. O trochu hůře se dařilo barokně přestavěnému dvoupatrovému zámku. Na rozdíl od vedlejšího kostela svatých Petra a Pavla, také barokně přestavěnému s gotickou věží, je v dezolátním stavu.
Sakrální stavby v sobě mívají něco zvláštního a tajemného. Snoubí se v nich umění dávných stavitelů, sochařů a malířů s něčím lehce nadpozemským a smysly těžko uchopitelným. Nejinak tomu je i v případě františkánského kláštera a kostela Nanebevzetí Panny Marie v Plzni.
Most má novou atrakci na kopci Hněvín se stejnojmenným hradem a dominantou města na jeho vrcholu. Jde o zajištěnou lezeckou cestu ve skále, takzvanou ferratu. Je jednosměrná a lezce dovede od staré vodárny k jeskyni pod hradem. Má dvě cesty, lehčí je značená jako A a těžší jako B.
V krvavém roce 1421, kdy v rozvráceném českém království tekla krev proudem, si staví husitský hejtman Jan Žižka z Trocnova na Litoměřicku hrad, který nazval Kalich a také z Kalicha se posléze začal psát. Ne že by další léta byla méně plná mordu, to se změnilo až po Lipanech.
Základní prohlídkový okruh zámku Rájec nad Svitavou na Blanensku se v pátek mimořádně otevře pro návštěvníky. Důvodem je výstava kamélií nazvaná Kamélie a slavnosti života. Koná se po dvouleté pauze způsobené pandemií koronaviru.
Jeden z dílů oblíbeného kriminálního seriálu Dobrodružství kriminalistiky s názvem Padělek byl věnovaný geniálnímu holandskému padělateli Hanu van Meegerenovi (1889–1947). Jeho obraz Emauzští učedníci se nyní stal ústředním motivem expozice Falza? Falza! Ve Šternberském paláci na pražských Hradčanech.
Pražský hrad, Vyšehrad, Petřín. České hlavní město se pyšní tolika krásnými místy, že bychom je ani na prstech nespočítali. Tentokrát se ale vydáme po stopách trochu jiných pražských zajímavostí.
Giovanni Batista Santini-Aichel, v české transkripci Jan Blažej, byl stavitelský genius. Na co sáhl, z toho vzniklo dílo neskonalé krásy, mimořádné architektury, nad níž i naprostý laik zůstává v úžasu stát. Jeho stavby najdete jak v Čechách, tak i na Moravě.
Ačkoliv je v zimní sezoně mnoho hradů a zámků uzavřeno, nic nám nebrání v tom, abychom podnikli výlet i do jejich blízkosti a prozkoumali alespoň zámecká zákoutí. Vrchotovy Janovice, jež byly domovem pozoruhodné ženy s doslova nádherným příjmením, mohou být příkladem.
V chebském Retromuseu jsem litoval, že jsem tu sám a bez svých zvídavých vnoučat. Rád jim vyprávím o dobách dávno minulých, pro ně prakticky pravěku. Přesouval jsem se mezi jednotlivými exponáty z 60. až 80. let minulého století. Velkou většinu předmětů si pamatuji, byly nedílnou součástí mého života, posléze i života mých synů.
