Novinky.cz ve městě Jeseník

Kouřim je v mnoha ohledech unikátní. Má jedno z nejlépe dochovaných opevnění v tuzemsku a jako jediné získalo i status národní kulturní památky. Jde údajně i o nejstarší české město, bývalo tu hradiště Zličanů, které nakonec zlikvidovali expandující Přemyslovci. Ti se s nikým nepárali, rod nabíral na síle, a bez krvavých žní na okolních državách by nepoložil základy českého státu.

Horažďovice, označované jako Perla Otavy, v minulosti sehrávaly díky své poloze významnou úlohu. Mimo to byly středem pozornosti tehdejších vlivných a mocných šlechtických rodů.

Máme ji rádi. Rozsáhlou mohutnou zříceninu hradu Okoř, o kterém tvrdil Václav Hájek z Libočan, že stával již v době Přemysla Oráče. Kníže prý daroval svému družiníkovi Okrsovi půdu, na níž si jmenovaný postavil ves a nad ní hrádek. Hájkovy dějiny jsou hezké čtení, leč skutečnost je poněkud jiná.

Barokní krása nejstaršího mužského kláštera v Čechách v pražském Břevnově vynikne hlavně v noci, když je nasvícen reflektory. Do areálu se ale nedostanete, večer se zamyká. Pojďme se jím tedy projít ve dne, kdy je možné při bohoslužbách navštívit i kostel.

Podkrkonošská Jilemnice žije obří sněhovou sochou Krakonoše, která po dvou letech bez bílého materiálu opět dominuje náměstí. Ale město toho nabízí i při současném nepříznivém stavu mnohem více.

Dvě kulatá výročí související s údolím Dřízna, nádhernou lokalitou a poutním místem pod Orlickými horami, si letos připomenou v Přepychách, v jejichž katastru se kultovní místo uprostřed lesů nachází.

Divoká Šárka, konečná, prosíme, vystupte ze soupravy! Tak nějak zní pokyn na konečné tramvají linky 20 a 26. Dojedete sem i autobusem či autem. Cíl je stejný, procházka jednou z nejhezčích oddechových zón nejen pro Pražany, ale i pro návštěvníky hlavního města, kteří sem v údivu zavítají.

Město pod Boubínem. Vstupní brána na Šumavu. Obě označení sluší sedmitisícovému městu v údolí řeky Volyňky. Na strmém ostrohu, přímo nad historickým centrem se vznáší nepřehlédnutelná zámecká dominanta; právě ta opět září o poznání jasněji. Z dálky to nemusí být úplně patrné, takže přistupme blíž. Jsme ve Vimperku.

Český kras je jednou z nejnavštěvovanějších tuzemských lokalit. Je tu co k vidění, ať se jedná o údolí Berounky od Srbska k Berounu, oblast Svatého Jana pod Skalou, lomů Velké a Malé Ameriky a Mexika, ale také návrší Zlatý kůň s Koněpruskými jeskyněmi.

Asi jen místním něco říká název lesa Kosejřín u jihočeských Předotic, stejně jako jméno Voříšek. Ovšem lze předpokládat, že jméno Antonín Švehla již vyvolá konkrétní asociace na historické události, jako je vyhlášení republiky, sepsání československé ústavy nebo podpora Masaryka při volbě prezidenta.

Novou turistickou atrakcí je na jihu Čech Naučná stezka kolem rybníka Olšina v Horní Plané. V minulých dnech na ni vyrazily tisíce lidí a na místním parkovišti u nového infocentra byly stovky automobilů. Stezka Vojenských lesů a statků (VLS) vede mokřady i močály po dřevěných chodnících, její součástí je několik vyhlídek, dřevěný most i obří ptačí hnízdo. Byla otevřena v létě.

V části CHKO Šumava, kterou jsme navštívili, jsou bezpochyby nejpopulárnějšími turistickými cíli Železná Ruda s dvojicí známých ledovcových jezer – a také rozhledny na Špičáku a Pancíři podporované lanovkami. Tím ovšem přitažlivá nabídka nekončí. Přesvědčíme se o tom na jedné méně frekventované skalní vyhlídce, u unikátního orloje a na trase mokřadem, který napájí známá řeka.

Tyčí se na kopcích jako hroty pruské piklhaubny. Jedna nad Chebem, druhá nad Aší. Kamenné jehlance rozhleden nesoucí jméno „železného“ kancléře Otty von Bismarcka. Ta v Háji u Aše, na nejvyšším bodě Smrčin, rozkročena pěkně doširoka, je jednou z nejmohutnějších u nás.

Poslední 142. schod a ocitám se přesně šest set metrů nad hladinou moře. Toho skutečného. Na nejvyšší vlny moře mnohem bližšího, ryze českého, lesního, chlácholivě zeleného, to sice ještě nestačí, některé se vypínají i o více než dvě stě metrů výš, ale pozorování to nijak nebrání. Cíl výpravy mám před sebou jak na dlani.

Nadmořská výška pouhých 664 metrů poskytuje výhled na vzdálené šumavské kopce i do vnitrozemí. Celoročně přístupná rozhledna se nachází na vrchu Kbíl mezi obcemi Švejcarova Lhota a Libětice. Pokud se rozhodnete ji navštívit, můžete využít nenáročnou a krátkou trasu z rozcestí Pod Kbílem (po žluté značce).