Vypravme se společně za úchvatnými magickými prostory syrové gotiky, které lákají milovníky historie, kultury i filmařského umění. Návštěvníky zde pohltí příval pozitivní energie, jež z místa sálá. Lidé často popisují okolní atmosféru jako blahodárnou sílu pro psychiku. Místo s poetickým názvem Rosa coeli se nachází v Dolních Kounicích a jde o jeden z nejstarších ženských klášterů na Moravě.
Nesmírně bohatá je turistická nabídka metropole na Vltavě. Praha umí stejně tak oslnit architektonickými perlami reprezentujícími celou plejádu staletí, jako i vysloveně překvapit lokalitami, jež by člověk spíše hledal v tuzemském hornatém pohraničí. Právě „divočinám“ na území hlavního města se bude věnovat tato cesta.
Pro mnohé nejděsivější svátek roku, keltský Halloween, se konal před pár dny. Milovníci záhad, strachu a tajemné atmosféry ale mají kousek od Prahy možnost bát se celoročně. Bez pompy, bez davů a v podzimním šeru o to autentičtěji. Pánova březina, údajně nejstrašidelnější a nejtajemnější les v Čechách, opředený mnoha děsivými legendami, leží nedaleko Říčan. A bojí se v něm i zvířata.
Nymburk je malebné královské město. Typické jsou pro něj pozůstatky hradeb s řekou Labe omílající jeho břehy. Nejvíce ho proslavil spisovatel Bohumil Hrabal, stejně tak jako Nymburský pivovar, který hrál hlavní roli v Menzelových Postřižinách. Nymburk je též město sportu, ve kterém trénují vrcholoví sportovci.
Oblé zalesněné vrcholy takřka na dohled metropole. Občas naježené ostrými vrcholovými skalisky, pěknými na pohled, ale umožňujícími i pohled daleký. Divoká zákoutí, jež bývala lomy, nad nimiž se opět vlády plně ujímá příroda. A také nejedno překvapení – třeba v podobě úzkého, nadmíru strmého údolí s potokem a vodopádem v barvě pomeranče. Vítejte v brdských Hřebenech.
Rozhledna Hamštejn vyrostla nad obcí Koberovy teprve loni v říjnu. Futuristická stavba s půvabným výhledem do okolí sice do oblasti láká značné množství návštěvníků, řada z nich se však podle místních ani zdaleka nechová příkladně. První narozeniny proto rozhledna oslaví v tichosti bez pořádání jakýchkoli oslav.
Český ráj snad ani není třeba představovat, jeho jméno jej totiž přesně charakterizuje. Oblast středního Pojizeří, vzdálená asi 90 kilometrů od Prahy, vyniká takovým množstvím přírodních i kulturních památek, že vybere vskutku každý. A nejlepší doba na jejich objevování je právě teď, kdy opadly ty největší letní davy a listí se barví do půvabných odstínů. Vyrazíte-li v týdnu, můžete mít ty nejkrásnější vyhlídky jen pro sebe. Kterou si vyberete?
Na zámek Stránov se vydáme do obce Jizerní Vtelno nedaleko Mladé Boleslavi. Návštěvníky láká především svým pohádkovým vzezřením. Oslňující je též výhled na zdejší viadukt, na nějž se nám naskytne úchvatný pohled již při příjezdu do obce. Prohlédnout si ho lze z jiné perspektivy i shora po vystoupání na zámeckou gotickou věž. Stránov patří rodině Šimonků, kteří se, jak je vidno, o svůj majetek starají s láskou a péčí.
Češi jsou národem turistů a rozhledny patří k nejoblíbenějším výletním cílům. Důvodů, proč navštívit zrovna tu na Salaši v okrese Uherské Hradiště, je hned několik. Skýtá krásný výhled na Chřiby, je přístupná celoročně a navíc zdarma. A pokud jste jen trochu pověrčiví, zaujme vás i její design. Konstrukce se totiž skládá ze dvou „šťastných“ sedmiček.
Průčelí zámku zdobí sgrafitová fasáda s arkádou. Památka postavená po vzoru italských renesančních paláců ohromí svými rozměry a vzdušností, ale také prostorným nádvořím před vstupem. Stačí se přitom otočit a návštěvník stane tváří v tvář domu, ve kterém se narodil jeden z nejznámějších českých hudebních skladatelů Bedřich Smetana. Malebná Litomyšl má ale podobných es v rukávu hned několik.
Šumava je plná záhad, které po staletí zůstávají ukryté před našimi zraky. Ohromná magická síla vystupující z nitra kopců nás stále přitahuje. Vydejme se tedy na jedno z mnoha takových míst, a to na Ždánov.
Vrch Náklo u obce Ratíškovice převyšuje své okolí jen o 58 metrů, přesto nabízí půvabné výhledy na Chřiby a Bílé Karpaty a je opředen mnoha tajemnými legendami. Zdobí jej sochy největších osobností Velké Moravy a každý červenec se zde sejdou poutníci, aby si připomněli slovanské věrozvěsty a na jejich počest si poslechli kázání ve staroslověnštině. Turisté sem ale cestou mezi vinicemi míří celoročně a nejen proto, že podle jedné z teorií se zde mohl nacházet Veligrad, centrum Velkomoravské říše.
Lednický areál každoročně patří mezi nejnavštěvovanější památky v zemi. Jeho zdaleka viditelnou dominantou je minaret, známý též jako Turecká věž. Z jeho tří ochozů je nádherný výhled do krajiny, za pozornost ale stojí i samotná stavba a místnosti v jejím nitru. Byla dekorována umělci z arabských zemí a jen málokdo ví, že nad vchodem se skví arabsky psaný citát z koránu: „Není boha kromě Alláha a Mohamed je jeho prorok“.
V devět ráno stojíme před starým vagonem, jež slouží jako železniční muzeum, v moravské obci Ratíškovice. „Dobrý den, tak pojďte,“ vyzývá nás bývalý havíř, který se stará o tři drezíny zaparkované na trati u lesa. „Sednete si a budete šlapat, tady to má brzdu. Až minete čtvrtý přejezd, otočíte kola a pojedete zpátky. Vytáhnete kolík, přenesete je, podíváte se, jestli to sedí na tém kole, zasunete, zajistíte, kapišto?“ No snad jo, honí se mi hlavou, když po bleskové instruktáži vyjíždíme vstříc lesu, kde kdysi byla jen písečná pláň.
Nekončící výhledy do dáli, rozmanité kamenné útvary a nádherná nedotčená příroda. To vše nabízí Třístoličník, který je jedním z nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších vrcholů Šumavy. Vystupuje z pohraničního hřebene západně od Trojmezné hory, asi 10 kilometrů západně od Nové Pece, a vede přes něj státní hranice mezi Českem a Německem. Na samotném vrcholu skalní vyvýšeniny je vybudováno vyhlídkové místo.
