Novinky.cz ve městě Blansko

Klokoty jsou bývalou samostatnou obcí, která v současnosti patří k místní části města Tábor. Ve 13.  století bychom zde našli pouze gotický kostelíček, dnes tomuto místu zcela dominuje klokotský klášter spolu s poutním kostelem Panny Marie. A kde vzaly Klokoty svůj název? Přisuzuje se buďto staroslovanskému výrazu pro „klokotání“ řeky, nebo hojně se vyskytujícímu klokočovému keři na klokotské stráni, který tu dnes již nespatříme.

Jsou místa, kam se rádi vracíme. Pro mě je takovým Krakovec čili Červený zámek. Náročně opravená a udržovaná ruina nad soutokem Šípského a Krakovského potoka má uklidňující kouzlo v jakékoli době.

Mohutná novorenesanční budova Jihočeského muzea nabízí krom stálých expozic sezonní výstavy. Pochopitelně coby muzeum krajské a regionální klade velký důraz na specifika jihu Čech.

Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR) láká turisty i na pohledy z výšky. V kraji je už přes stovku rozhleden, vyhlídek nebo vyhlídkových věží. Nový produkt centrály Jižní Čechy z výšky představuje přehled všech těchto míst, ze kterých lze obdivovat vrcholky hor, vesničky i údolí. Zájemci je najdou v tištěné mapě i na internetových stránkách.

„V rozhodnou chvíli se Blaník otevře, rytíři v plné zbroji vyhrnou se z hory a svatý Václav, jeda na bílém koni, je povede na pomoc Čechům.“ Tak vypráví jednu z našich nejznámějších pověstí o blanických rytířích v knize Staré pověsti české Alois Jirásek.

Přečkala dvě světové války, hospodářské krize, veškeré rozmary počasí včetně obrovských přívalů sněhu, avšak osudnou se jí nakonec stala obrana socialismu a míru.

Sychrov na Liberecku, který patří k našim nejnavštěvovanějším zámkům, je jako jeden z mála otevřen celoročně. Jeho zaměstnanci tak musejí zimní generální úklid zvládnout za provozu – třeba tak, že průvodci mezi prohlídkami stěhují nábytek, vysávají, omývají porcelán nebo kontrolují, jestli starodávné knihy nenapadla plíseň.

Město Mníšek pod Brdy má starou a zajímavou minulost. Legenda praví, že tu stávala osada Dubčany, ale spálil ji požár. Protože tudy procházela obchodní cesta zvaná Zlatá stezka, obnovili a rozšířili sídlo mniši benediktini z kláštera na Ostrově u Davle. Osadníci z vděčnosti pojmenovali své nové bydliště Mníšek.

Ve městě nad říčkou Vrchlicí, od níž si umělecké příjmení vzal básník Jaroslav Vrchlický, se psala historie českých zemí. Na stříbrnou rudu bohatá středočeská Kutná Hora patří ke světovým unikátům. I proto je zapsána na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Částečná zřícenina se siluetou dvou masivních hranolových věží vystupujících z tiché šumavské krajiny. To je hrad Kašperk, který si získá srdce každého návštěvníka. Okouzlil nejen turisty, ale také filmaře, a díky tomu jej známe i z oblíbené vánoční pohádky.

Přes 200 druhů rostlin, více než 70 druhů obratlovců a několik tisíc bezobratlých druhů živočichů lze potkat na valech pardubického zámku. Jen je potřeba se pozorně dívat. Přírodovědci Východočeského muzea v Pardubicích navíc přišli s užitečnou pomůckou. Vydali publikaci, vlastně příručku Příroda v opevnění.

Opakuje se to stále dokola. Někdo něco vybuduje, snaží se o rozšíření majetku a za další dvě generace je vše v troskách. I když jsou čestné výjimky, v případě jednoho z nejmocnějších rodů, Pernštejnů, se jedná o příklad přímo učebnicový.

Nádherná je krajina Českého středohoří. Mnohé kužely bývalých sopek jsou osazeny ruinami hradů, které jim dodávají náznak romantiky. Ve středověku ale byly pevnými oporami svých majitelů. O větrné Milešovce se říká, že je královnou Středohoří, Hazmburk, dříve zvaný Klapý, je nazýván králem hradů. Siluetou připomíná jednu z našich nejhezčích zřícenin - královský Bezděz.

K Bozkovským jeskyním jsem se vydal vlakem z pražského hlavního nádraží do zastávky Jesenný. Po necelých třech hodinách jízdy, zčásti kolem hodně nesjízdné Jizery, jsem vystoupil na nádraží, jehož slávu už nic nepřipomíná.

Nové Město nad Metují je jedním z našich nejhezčích měst. Jméno Nové nosí právem, nechal ho postavit Jan Černčický z Kácova v roce 1501. Vzniklo jako nástupce nedalekého vypáleného Krčína. Ten vypálilo roku 1420 katolické vojsko a od té doby se místo nemohlo vzpamatovat.