Novinky.cz v pohoří Bílé Karpaty
Zobrazit všechny články o pohoří Bílé Karpaty
Tady se musel zastavit Anděl Páně při putování zemskou marností. Zeleň lesů se ve valérech přetavuje v zeleň horských luk, Studená Vltava protékající hranicí mezi Čechami a Bavorskem je průzračná, ve dně narezlá, voda se protahuje po železité hornině.
Sochy antických mytologických postav, ale i tajemnou stěnu s ukrytými spodobněními příšer, žab, hadů a jiné havěti je možno spatřit ve veřejnosti volně přístupné pražské Valdštejnské zahradě, doslova pár kroků od stanice metra Malostranská.
Zhruba napůl cesty mezi Prachaticemi a Volary leží obec Zbytiny, odkud je to tři kilometry na návrší, kde stojí barokní kostelík sv. Máří Magdalény. Z okraje Volar se pak pěším turistům nabízí pětikilometrová trasa. Odměnou je nádherný výhled do kraje a klidné místo k posezení u barokní památky.
Předposlední červencový víkend je, co se týče akcí, velmi rozmanitý. V pražské botanické zahradě se můžete blíže seznámit se životem včel a jejich produkty, v mnoha městech se pak konají historické trhy. Kolem Mikulova se můžete vypravit na cyklistický nebo pěší výlet po vinařských stezkách, na své si ale přijdou i milovníci kultury.
Akce o nadcházejícím víkendu se ponesou víceméně v historickém duchu. Vyrazit můžete zejména po památkách, na hradech a zámcích se konají historické trhy. Přenést se můžete i do fantaskního světa, a to v bitvě o Ledeč nad Sázavou. Pokud dáváte přednost spíše vesmíru, navštivte v Praze akci Muzea Karla Zemana o dobyvatelích Měsíce.
Dvanáct novogotických objektů si mohou prohlédnout turisté, kteří se vydají po nové naučné stezce v Bohumíně. Ta mapuje nejzajímavější dochované stavby z režného zdiva na území města. Pokud si budou chtít lidé putování po památkách zpestřit, mohou se zapojit do hledání indicií a luštit tajenku.
Hluboké údolí, kterým protéká potok Loděnice místními zvaný Kačák, je v osadě Svatý Jan pod Skalou asi nejhezčím obydleným našim kaňonem. Pod mohutným travertinovým útesem Skála je přikrčen bývalý benediktinský klášter.
V roce 2011 zpřístupnil Arne Šubrt v Horním Dřevíči nedaleko Hronova mlýn, ve kterém bydlí, veřejnosti. Návštěvníci regionu Kladské pomezí tak mají nejen v červenci a srpnu, kdy se prohlídky konají denně, možnost navštívit stavbu, která byla do své současné podoby dostavěna v roce 1922.
O víkendu se koná celá řada historických akcí. Možná největší z nich se uskuteční na pražském Vítkově, který oblehnou husité. Do minulosti se můžete vydat také v zážitkovém parku Zeměráj nebo ve Slezských Rudolticích, kde se uskuteční velkolepý lukostřelecký turnaj. Chybět nebudou ani ukázky řemesel.
Zejména ve znamení jídla se ponese druhý plnohodnotný červencový víkend. V pražské botanické zahradě můžete ochutnat dobroty z celé Afriky, ale i Indie, ve velkopopovickém pivovaru se uskuteční letní grilovačka, v jihočeských Borovanech si zase pochutnají milovníci borůvek. Ochuzeni nebudou ani milovníci piva. Ti mohou do Svitav či Telče.
Září dodaleka přehlížeje město Letovice poblíž Boskovic. Původně tvrz a hrad, později zámek, stojí tu již osm století. Za tu dobu objekt čtyřikrát zničili a čtyřikrát uvedli znovu v život. Poslední zmrtvýchvstání provádí v současnosti Bohuslav Vavříček.
Malebná krajina horního toku Blanice jen v okolí Blažejovic je hotovým rájem pro milovníky přírody a vzpomínek na časy, kdy Šumava byla plná sklářských hutí, mlýnů, i bezproblémového soužití příhraničních národů. I zde, stejně jako na celé Šumavě, najdeme několik připomínek po válce zaniklých obcí.
V loňském roce jizerskohorská rozhledna Slovanka oslavila již své sto třicáté narozeniny. Více než století ji navštěvovali turisté, mnoho nechybělo, a skončila ve šrotu. Naštěstí se tak nestalo. Naleznete ji v Horním Maxově v Jizerských horách, v ideálním místě pro turisty, lyžaře i cyklovýlety.
Bedřichov v Jizerských horách má novou turistickou stezku pro děti. Motiv vychází ze starých bedřichovských pověstí, které byly volně přeloženy ze švabachu. Průvodci jsou postavy z těchto pověstí, uvedl starosta obce Petr Holub.
Na Kuksu nebo na Karlově mostě jsou jeho sochy středem největšího zájmu turistů. O libereckém morovém sloupu sochaře Matyáše Brauna ví ale jen málokdo. Ani většina obyvatel Liberce netuší, že ve městě něco z dílny slavného sochaře vůbec stojí.