Kudy z nudy v oblasti Zlínský kraj

Kostel byl postaven v letech 1805–10 podle projektu Ing. Heinricha Hatzingera a Julia d'Andreise jako posádkový a farní kostel Vzkříšení Páně.

Malá pevnost Terezín fungovala v letech 1940–1945 jako věznice pražského gestapa. Roku 1994 byla v Malé pevnosti otevřena nová stálá expozice o historii policejní věznice.

V bývalém terezínském krematoriu se nachází expozice „Úmrtnost a pohřbívání v terezínském ghettu“. Židovský terezínský hřbitov je v současnosti upraven jako pietní místo. Bohušovická kotlina se změnila v sad zapadající do okolní krajiny.

V bývalé Magdeburské kasárně sídlila v dobách terezínského ghetta židovská samospráva a všechna oddělení zajišťující chod tábora. V současnosti jsou zde stálé výstavy, věnované každodennímu životu židovských vězňů.

Muzeum ghetta je jednou z expozicí Památníku Terezín. Otevřeno bylo v roce 1991 v budově bývalé terezínské školy. Expozice vznikla ve spolupráci s bývalými vězni terezínského ghetta.

Vyjížďky na koni lze naplánovat přímo na míru podle konkrétních požadavků a to i pro více jezdců najednou (limitováno počtem volných koní).

Krásnou dominantou mezi Krušnými horami a Českým středohořím je Doubravská hora s hradem Doubravka, který se od nepaměti tyčí nad Teplicemi. Jeho historie se datuje do 15. století, kdy jej na vrcholu hory dal vybudovat Jakoubek z Vřesovic.

Hlavním léčebným zdrojem teplických lázní jsou termální prameny. K lázeňským účelům jsou používány termální prameny Pravřídlo a Hynie. Teplota vyvěrající termální vody je 39-44°C. Ve všech lázeňských domech jsou prameny využívány především k léčení.

Krušnohorské divadlo je součástí Domu kultury Teplice. Je využíváno jako stagiona, která zprostředkovává představení divadelních souborů a umělců z celé republiky. Budova divadla je jednou z mnoha významných dominant města, která umocňuje krásu lázeňského prostředí.

V letech 1790 až 1791 byly na pokyn knížete Windischgrätze vysázeny dvě knížecí aleje směřující z města do Světců a z města k minerálnímu pramenu, které se zachovaly dodnes. Knížecí alej k městské části Světce je dlouhá 2,5 km a vede údolím podél řeky Mže v nadm. Výšce 480 m západně od centra města.

Barokní mlýn byl založený majitelem Tachova Janem Filipem Husmannem z Namédy. Rekonstruovaný objekt je dnes využíván městským kulturním střediskem a v objektu je umístěno také zázemí a zkušebny Tachovského dětského sboru.

K významným památkám města Tachova patří městské hradby a věže. Tachovský městský hradební systém patří k nejzachovalejším hradebním systémům v rámci České republiky.

Na severozápadním okraji Tachova najdete pietní místo, které se stalo kulturní památkou. Mohyla byla vybudována v roce 1948 jako poslední místo odpočinku 232 obětí pochodu smrti, které procházely územím Tachovska za 2. světové války.

Dominantou Tachova je kostel Nanebevzetí panny Marie, který je přístupný pouze příležitostně. Byl původně vystavěn v raně gotickém stylu, v polovině 14. stol. Byl rozšířen. Vnitřní zařízení kostela pochází převážně ze 17. století.

V Tachově se od založení města nacházel kostel sv. Václava, který byl umístěn vně bývalého městského příkopu při severovýchodním okraji hrazeného města. Začátkem 19. století byl upraven jako rodinná hrobka rodu Windischgrätzů.