Kudy z nudy ve městě Vrbno pod Pradědem
Zobrazit všechny články o městě Vrbno pod Pradědem
První, do města příchozí, Židé si se svolením vrchnosti začali stavět domky v severovýchodní části města v místech bývalého minoritského kláštera už od počátku 16. stol.
Je desátým pražským mostem po proudu Vltavy. Jedná se o jedinou takto velkou secesní mostní konstrukci v České republice. Právě proto patří mezi státem chráněné technické památky.
Malá trámová rozhledna, která má své dvojnice na několika místech naší republiky, vznikla na sklonku roku 2004 na Blanensku na východním úpatí kopce Kopaniny (688 m) u Olešnice.
Dřevěná vyhlídková věž na Zelenkově kopci (666 m.n.m.) nacházející se asi 1 km severně od obce Ústup je v pořadí druhou stavbou svého druhu, kterou nechal na svém území vystavět mikroregion „Sdružení Olešnicko".
Kolemjdoucí může zaujmout erby pánů z Hradce (rodovým a aliančním) a pamětní deskou, která prozrazuje, že v tomto domě se roku 1629 narodil „dějepisec vlastenecký a rodák počátecký, Tomáš Pěšina z Čechorodu“.
Budova stojící nad ulicí Rovečínskou je z olešnických kostelů nejnovější, a to i přesto, že na Moravské straně stávala v druhé polovině 16. století bratrská modlitebna.
Gotický kostel, který kromě vnitřního zařízení a menších úprav nebyl výrazně barokizován ani regotizován (v ČR ojedinělý a jedinečný jev).
Největší přítok řeky Vydry, patřící do povodí Otavy, je typickým šumavským horským potokem. Jeho délka je přibližně 7 km.
Významná pražská zeď se táhne od Újezdu směrem ke Strahovskému klášteru a dále. Nechal ji postavit český král a císař Karel IV. Její hlavní účel byla obrana Menšího Města pražského, dnes Malé Strany.
Hřitovní kostel na hřbitově severně od centra Počátek byl postaven na konci 16. století. Barokně přestavěn byl v letech 1705–1711, snad architektem Domenicem de Angeli.
Kostel sv. Mikuláše je budovou, která velmi výrazně změnila svoji podobu. Byl totiž do současné podoby zcela zmodernizován v roce 1852.
Vedle budovy harrachovské sklárny se nachází kaple sv. Alžběty, ve které je umístěn unikátní skleněný zvon, který v roce 1916 odlil sklář Julius Klinger. Zvon je vysoký 50 cm a váží 10 kg.
Kaple, zasvěcená slovanským věrozvěstům, je současně památníkem obětí světových válek. Svou architekturou se podobá románské rotundě se dvěma apsidami.
Městu Aš dala jméno ryba s charakteristickou hřbetní ploutví, lipan podhorní, které se německy říká Äsche. Nyní na Ašsku vůbec nežije. Symbolizuje ji socha na kašně na náměstí v Aši.
Centru města vévodí vysoká hranolová věž kostela sv. Jana Křtitele. Kostel je poprvé zmiňován již roku 1273.
