Kudy z nudy v obci Týniště

Park v samém centru města je hojně využíván všemi generacemi obyvatel. Konají se zde i různé velké společenské akce a slavnosti. V roce 2012 prošel park výraznou rekonstrukcí a od dubna 2013 je otevřen v novém.

Klášter kapucínů byl vybudován v letech 1615 - 1621, císařovnou Annou Tyrolskou, chotí Matyáše Habsburského, která uvedla kapucíny do Českých Budějovic roku 1614. Kostel je v duchu kapucínské architektury jednoduchá jednolodní stavba s dvěma kaplemi po severní straně.

Muchomůrka je místo s výletním altánem ve tvaru houby mezi Janskými Lázněmi a Svobodou nad Úpou, který dal název celé vyvýšenině. Vyhlídkové místo existovalo už na konci 19. století, kdy bylo označováno jako Princeznina tišina, to podle princezny Almy Thurn-Taxisové, která sem prý ráda chodívala.

Tak jako v každém správném lázeňském městě je důležitou částí lázeňské architektury kolonáda. Jednou z hlavních zajímavostí městečka Janské Lázně, které leží ve východní části Krkonoš, je právě secesní lázeňská kolonáda navržená vídeňským architektem Brangem.

Lezecká stěna v Sušici nabízí lezecké kurzy s instruktorem pro začínající lezce i lezení pro zkušené.

Empírová budova původně z počátku 19. století ležící u řeky Malše vedle Zlatého mostu. V jeho průčelí je busta Josefa Kajetána Tyla, který zde naposledy vystoupil na jevišti.

Původnímu podhradí, dnes náměstí s městskou památkovou zónou dominuje městský kostel sv. Jana Nepomuckého, který byl vystavěn v roce 1729. Hrával zde také Jan Jakub Ryba, ale původní varhany se nedochovaly.

Vrch Třemšín (827 m n.m.) je nejvyšším vrcholem jižní části Brd a nachází se tedy v té části Brd, která je veřejnosti přístupná. Název vrchu Třemšína pochází údajně od tří zlatých prutů neboli "šínů", potopených v hradní studni.

Brdy je nejvyšší ryze české pohoří u nás, které na vlastní kůži poznalo pronikání člověka do krajiny, intenzivní honbu za přírodním bohatstvím, období romantické turistiky, aby pak bylo jeho nitro i přes protesty využito k výcviku vojsk, čímž byly jejich hvozdy zakonzervovány do dnešních dnů.

Za městem Ivančice je rozsáhlý židovský hřbitov s gotickými a renesančními hrobkami. Ivančický židovský hřbitov patří po pražském a kolínském k nejstarším v České republice.

Nad Ivančicemi se tyčí novogotický kostel sv. Jakuba z let 1852-1858 s křížovou cestou. V roce 1991 byla provedena generální oprava čtrnácti kapliček křížové cesty stoupající od městského hřbitova ke kapli.

Ivančice dosáhly svého vrcholu v 16. století, kdy zde sídlili českobratrští biskupové a pracovala zde tajná tiskárna. Dodnes se ve městě zachovaly pozůstatky bratrského areálu ze 16. a 17. století.

Dominantou Palackého náměstí v historickém jádru Ivančic je kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel stojí pravděpodobně na místě, kde stával jeho dřevěný předchůdce. Věž kostela stála původně samostatně a měla obrannou funkci.

Prastaré městské jádro Ivančic obepínají hradební zdi, doposud patrné a na mnoha místech vzácně dochovalé. Staly se němými svědky historického vývoje města a jeho obyvatel. Městské hradby jsou památkově chráněným objektem.

Ovčárna (1300 m) je nejvýše položeným centrem lyžování v České republice a právě proto jsou tady nejlepší sněhové podmínky. Nachází se na území Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.