Kudy z nudy v obci Strážovice

V parku Ladronka na pražském Vypichu stojí rozhledna vytvoření ze staré cisterny. Dostala jméno Šiška podle svého tvaru a zpracování vnějšího pláště. Za jasného počasí je z Šišky vidět oboru Hvězda a Prahu 5.

Lom Homolák se nachází nedaleko obce Vinařice na Berounsku, asi 4 kilometry od Koněpruských jeskyní. Samotný lom je nepřístupný, ovšem ze zelené značky spojující obce Tobolka a Vinařice, se nad lomem nachází pěkné vyhlídkové místo.

Kdysi tudy vedla železná opona, dnes na česko-rakouském příhraničí v Šatově na Znojemsku najdete Alej svobody. 700 metrů dlouhé stromořadí z lip a javorů symbolicky spojuje přeshraniční sousedy Šatov a Unterretzbach.

Replika prehistorického kamenného kruhu (kromlechu) byla postavena v roce 2010. Kromlech je tvořen 13 kameny z kamenolomů Družec, Merunice a Malé Žernoseky.

Na vrcholu kopce nad obcí Horní Bělá stojí centrální kamenný kruh sloužící harmonizaci krajiny. Je opravdu megalitický. Obvod kruhu tvoří 21 velkých menhirů, což ho řadí mezi největší kamenné kruhy v kontinentální Evropě. Poblíž se navíc klikatí z kamenů sestavené písmeno “S”.

Sousoší v pražských Jinonicích tvoří tři sochy v podobě koňských trupů s leteckým motorem. David Černý ho vytvořil v roce 2017 jako odkaz na bývalou továrnu na letecké motory, která v místech dnešního Walterova náměstí stávala.

Krakonošova zahrádka se rozprostírá v horní části Úpské jámy a tvoří ji volně vymezený prostor travnatého terasovitého svahu pod skalnatými srázy Studniční stěny a mírnější Úpské hrany. Místo je domovem vzácné flóry a fauny.

Koruna je strmý vrch nad obcí Božanov v Broumovských stěnách na území CHKO Broumovsko. Leží v nadmořské výšce 769 m.

Romantická kamenná kaple pochází z roku 1933. Dali ji vystavět manželé Látalovi z Ostravy spolu s horským hotelem Solárka, který vyhořel a již neexistuje.

Na pražské Pankráci stojí od listopadu 2020 plastika výtvarníka Jaroslava Róny, znázorňující fantaskní zvíře, které se podobá žirafě, avšak místo hlavy má bytost sprchovou hlavici.

Pomníček v lesích u Jeleního potoka u Kristiánovské cesty připomíná sedmadvacetiletého dřevorubce Vendelína Zimmermanna z Josefova Dolu, který zde 12. února 1905 zemřel při nakládání kmenů.

Kříž na balvanu nedaleko hory s názvem Svinské čelo nad Hejnicemi připomíná šestadvacetiletého revírníka Johana Bäumela z Raspenavy, kterého zde 21. března 1842 omylem zastřelil lesník Bedřich Bergmann.

Naučná stezka vás provede po nejkrásnějších místech města Vrchlabí - brány do Krkonoš. Zeleně značená trasa začíná v centru města, u historické budovy radnice. Cesta poté pokračuje po hlavní Krkonošské ulici k jednomu z nejstarších domů ve městě a končí u kostela sv. Vavřince.

Rytina ve skále je pozůstatkem obývání harcovských lesů uprchlými obyvateli z Liberce po jeho dobytí Prusy roku 1757, kdy tzv. Mešní kameny sloužili jako místo k setkávání na bohoslužby.

Kříž stojí na kameni při Vládní cestě z Bedřichova na Novou louku. Polesného Lichtenecknera zde vyděsilo cosi strašidelného. Ze mdlov se probudil pod kamenem, na kterém pak nechal zhotovit kříž na památku této události, kterou se mu podařilo přestát bez úhony.