Kudy z nudy v obci Radovesice

Zobrazit všechny články o obci Radovesice

Netopýři na zámku Valeč

Barokní zámek obklopený romantickým parkem a honosící se sochařskou výzdobou od slavného Matyáše Bernarda Brauna skýtá po celý rok útočiště ohroženým netopýrům. Zaznamenáno tu bylo 12 druhů. Zimu přečkávají v historických pivovarských sklepích jde o nejvýznamnější známé zimoviště Doupovských hor.

Netopýři na hradě Lukov

Zřícenina gotického hradu opředeného mnoha pověstmi je obklopena krásnou přírodou Hostýnských vrchů. O pokladech ukrytých v hradním podzemí se můžeme jen dohadovat, o jeho obyvatelích však víme více. Každoročně tu totiž zimují netopýři – nejčastěji netopýr černý, ale i další druhy.

Netopýři na hradě Lichnice

Romantická zřícenina s rozhlednou láká poutníky nádhernými výhledy do kraje. Ale ani v zimě není úplně opuštěná, obývají ji tajuplní noční tvorové. Ve zdejších sklepích každoročně tráví svůj zimní spánek vrápenci malí a několik druhů netopýrů.

Netopýři na zámku Libochovice

Rodiště slavného přírodovědce a filosofa J. E. Purkyně obklopené rozsáhlou zahradou a parkem dnes poskytuje útočiště vzácným a tajuplným obyvatelům. Zámecká sklepení si za svůj zimní úkryt vybrali vrápenci malí.

Netopýři na hradě Landštejn

Královský strážní hrad ze 13. století nabízí ukázky rané hradní architektury a místních archeologických sbírek, vyhlídková věž skýtá romantické výhledy na lesy České Kanady. V místních sklepích pravidelně zimuje několik druhů netopýrů – nejčastěji netopýr velký, vodní, ušatý a černý.

Netopýři v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Zlatých Horách

Kostel ze 13. století s unikátně zachovalými několik set let starými prvky interiéru láká návštěvníky na prohlídku půdních prostor a vyhlídku z věže. Kromě prastarého hodinového stroje se tu lze seznámit i se vzácnými okřídlenými obyvateli – sídlí zde letní kolonie vrápenců malých.

Netopýři v pevnosti Josefov

Jeden z nejrozsáhlejších podzemních obranných systémů v Evropě, vybudovaný Josefem II. U Jaroměře. Unikátní pevnostní město přitahuje nejen mnoho návštěvníků, ale rovněž vzácné okřídlené savce. V rozsáhlých podzemních chodbách tu každoročně zimuje více než tisíc jedinců – zejména vrápenců malých.

Súsedská rozhledna

Tři obce, jeden kopec. A na něm stojí zajímavá rozhledna. Svým jménem odkazuje na společný projekt starostů a obyvatel vesnic z Podchřibí. Rozhledna je celoročně volně přístupná.

Hora Prenet na Železnorudsku

Vrch Prenet (1 071 m) leží 7 km jihovýchodně od Nýrska. Je krajním bodem Pancířského hřbetu a milovníci přírody si z něj užijí krásný výhled na pohraniční hory i vnitrozemí. Pod Prenetem na hřebenové trase leží i známá chata Prenet (nyní zavřená).

Vrchol Můstek u Železné Rudy

Hora Můstek (1235 m) je nejvyšším vrcholem Pancířského hřbetu, který se nachází asi 7 km od Železné Rudy. Přes Můstek směřovala ve středověku od Pancíře k Zelené Lhotě tzv. Výšinná cesta.

Jizerské hory na běžkách – běžecké stopy v okolí Nového Města pod Smrkem

V okolí Nového Města pod Smrkem je v zimní sezoně za příznivých sněhových podmínek pravidelně upravováno téměř 20 kilometrů běžeckých tras.

Na běžkách Šluknovským výběžkem

Rozsáhlou síť upravovaných běžeckých tratí najdou běžkaři v okolí Doubice, kde lze najet kolem třicet kilometrů. V okolí Rybniště se upravuje asi tříkilometrový okruh, do budoucna se rozroste na asi dvacet kilometrů. Další udržované trasy jsou v okolí Jedlové.

Zámecký park v lázních Vráž

Zámecký park má své kouzlo v každém ročním období. Novogotický zámek dnes slouží jako lázeňské sanatorium.

Netopýři ve štolách u Jílového

Dnes jsou zpřístupněna tři stará důlní díla ve správě regionálního muzea, kde se lze seznámit s historií těžby zlata – štola sv. Josefa, sv. Antonína Paduánského a Halíře. Každoročně tu zimují netopýři velcí, řasnatí, vodní a ušatí, v menších počtech i další druhy.

Netopýři na hradě Orlík nad Humpolcem

Starobylé sídlo proslulých Trčků z Lípy či pánů z Říčan dnes láká návštěvníky putující za romantikou a výhledy. Malebná zřícenina gotického hradu vprostřed lesů si oblíbili netopýři – několik druhů se sem každoročně slétá v době podzimního „rojení“ a občas tu i zimují.