Kudy z nudy ve městě Poběžovice

Krčínova cyklostezka vedoucí ze Sedlčan do Prčice měří cca 14 km. Trasa vede přes Radeč, Mezný a Jesenici. Minimální šířka je 2,5 metru, což umožňuje bezpečný obousměrný provoz.

Známá jeskyně Macocha má svou malou sestru, která je známá pod názvem Malá Macocha a najdete ji nedaleko Babic nad Svitavou.

V lesích mezi Řícmanicemi a Babicemi nad Svitavou se rozkládá arboretum Řícmanice, které spravuje Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny.

Mezi vrcholy Stráň a Kobyla v Bílých Karpatech najdete místo, kde je hraničními kameny vyznačeno rozhraní panství Lichtenštejnů (Kuželov), Magnisů (Hrubá Vrbka) a Uher (Slovensko). Nese název U Tří kamenů.

Lípa v Podemládí zde stojí už 300 let.

Oblíbeným místem lázeňských hostů je rozlehlý park Bažantnice, který je ideálním místem pro procházky.

Pomník s názvem Raisova kniha najdete na oblíbeném místě českého spisovatele oblíbené místo Karla Václava Raise.

Lesy v blízkosti Lužan v Českém ráji nedaleko od Jičína skrývají pozůstatky tvrze ze 14. století. Tvrz původně stála ve středověké vsi Mokřice.

Římskokatolický kostel v Úbislavicích na Jičínsku je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.

Historie Přibyslavi na Havlíčkobrodsku je spjata s Janem Žižkou z Trocnova a husity. Město, které bylo známé těžbou stříbra, nabízí také starobylé památky.

Slivenecký lom na dekorační mramory je druhé nejdéle těžené ložisko této suroviny na světě, po italské Carraře. Na Slivenci se těží již od ranného středověku, najdete ho v chrámu svatého Víta, v Národním divadle, ale i v pražské dlažbě nebo metru.

Dosud činný lom na levém břehu Radotínského potoka byl otevřen již roku 1948. Celková plocha dobývacího prostoru je 14 575 m2 a z toho přibližně polovina leží v CHKO Český kras. V lomu zbývá k vytěžení cca 900 000 t cementářské suroviny.

Původně hospodářský statek vyrostl nad osadou Cikánka roku 1906. Fantazie místních obyvatel jej opředla mnoha pověstmi a domněnkami. Nejčastěji byl považován za lovecký zámeček, který byl postaven ruským šlechticem v 18. století. Dnešní budova není původní.

Maškův mlýn je tím nejzachovalejším ze všech mlýnů Radotínského údolí. Pro odlišení od Maškova mlýna, který stával v místech dnešní Lochkovské cementárny, se označoval také jako Zadní Mašek.

Dnes obytný dům býval známým mlýnem na středním toku Radotínského potoka. První zmínky o něm pochází z roku 1665, stavba samotná je však ještě staršího data.