Kudy z nudy v obci Nosálov
Zobrazit všechny články o obci Nosálov
Pivní lázeň má pro naše tělo blahodárné účinky, neboť pivní kvasnice a látky obsažené v pivu předávají pokožce celou řadu vitamínů B a minerálů. Prohříváním pokožky dochází také k uvolňování kožních pórů, kterými se i při mírném pocení odplavují škodliviny z těla.
Nejstarší pražské nádraží stojí v Dejvicích, v provozu je od roku 1830. Původně tady začínala nákladní Lánská koněspřežka, po které se vozilo hlavně dřevo z Křivoklátských lesů. Za první republiky nádraží využíval prezident Masaryk pro cesty do lánského zámku.
Mlýn na řece Chrudimce na okraji Slatiňan stával už v 16. století. Svůj název získal od okolních pískovcových skal v údolí Škrovádu, kde se dlouhá léta těžil kámen pro velké stavby a sochy v nedaleké Chrudimi.
V Anežské ulici v centru Prahy stojí nejmenší dům v metropoli. Je široký jen dva a čtvrt metru a dřív sloužil jako nevěstinec. Vznikl v roce 1853 a architektem byl Josef Liebel. Dnes existuje už jen průčelí původní stavby, přes které se vchází do zadního obydleného traktu.
Památník stojí na místě tábora, kde byly v období od srpna 1940 do listopadu 1950 internovány různé skupiny osob, které byly zejména z rasových, národnostních či politických důvodů vyčleňovány z většinové společnosti. Za II. Světové války sloužil jako sběrný tábor pro moravské Romy.
Přírodní park se nachází v širším okolí řeky Bystřice, která se hluboko zařezala do plošiny Domašovské vrchoviny. Řeka vytvořila hluboké skalnaté údolí s řadou kaňonů, skalních ostrohů, sutí a kamenných moří. V pramenné oblasti se zachovaly zbytky rašelinných luk.
Hlavní nádraží v Praze je vůbec největší osobní nádraží v České republice. Zdaleka však není nádražím nejstarším. Jeho historie se začala psát roku 1869 a do dnešní podoby bylo přestavěno podle návrhu architekta Josefa Fanty.
Na prvním nástupišti pražského Hlavního nádraží spatříte emotivní sousoší sira Nicholase Wintona se dvěma dětmi, které „čekají na vlak“. Sir Nicholas George Winton v roce 1939 zachránil 669 převážně židovských dětí tím, že jim zajistil odjezd vlakem do Anglie.
Unikněte z Tajemné pracovny nebo zachraňte svět před mocným Hackerem přímo v jeho doupěti!
Stříbrná osmička prochází okolím obce Ratibořské Hory a seznamuje návštěvníky především s bohatou historií těžby stříbra v tomto regionu, která zde probíhala cca od roku 1526 do konce středověku. Jak název napovídá, stezka v krajině vytváří obrovskou ležatou osmičku.
Vrba zapomenutá je významný strom druhu vrba bílá, která roste v severním cípu katastrálního území Suchdol. Nachází se v Údolí Únětického potoka na soutoku Únětického a Horoměřického potoka.
Stáří plané hrušně na hradě Helfštýně se odhaduje na 250 let. Vyrůstá přímo ze skalnatého podloží strmé stěny příkopu. Kořeny musí bojovat o každý milimetr s bránícím se kamenem. Samozřejmě nechybí ani zajímavá pověst.
Buk patří mezi nejstarší stromy v zámeckém parku v Jemnici na Vysočině, který v roce 1761 založil Maxmilián Daun. Stromu se říká „Buk lásky“, protože se na lavičce pod ním scházeli milenci a věřilo se, že je buk chrání.
Dub je nazýván Žižkův na základě dvou výprav husitů, které dobývaly hrad Lichnice. Žádné z výprav se však sám Žižka neúčastnil. Dub údajně stál u původní brány hradu, kde jej při stavbě sídla okolo roku 1250 vysadili.
Statný dub vévodí loukám nad Lázničkami v Terezině údolí, které získalo svůj název po hraběnce Terezii Buquoyové. Strom je více než 500 let starý a jeho mohutný kmen obejme osm menších dětí.
