Kudy z nudy ve městě Moravský Beroun

Zobrazit všechny články o městě Moravský Beroun

Galerie Prokopka

Výstavní prostor určený především pro mladou a střední generaci výtvarníků, který má obsáhnout všechny výtvarné obory od malby, designu, přes fotografii, nová média až sochu. Galerie se nachází v prostorách Centra Prokopka.

Improvizační divadlo Odvaz v Ostravě

Amatérská improvizační skupina vznikla v roce 2002 a od té doby odehrála přes 300 představení nejen v Ostravě, ale také v mnoha městech po celé republice.

Lázně v pivovaru Poděbrady

Lázně v pivovaru Poděbrady se nachází přímo v historické budově poděbradského pivovaru, v prostorách, kde se dříve skladovaly bloky ledu pro chlazení piva. Díky masivnímu zdivu a důmyslnosti našich předků dýchne genius loci tohoto místa na každého návštěvníka.

Pivní lázně v Hotelu Koliba

Pivní lázeň je obohacena pivovarnickými kvasnicemi, které obsahují vitamin řady B, protein a sacharidy. Pivní koupele tak mají mnoho blahodárných účinků na lidský organismus. V prvé řadě uvolňují svaly, zlepšují krevní oběh a imunitní systém a mimo jiné zlepšují kvalitu vlasů a pleti.

Olivův pivovar – pivní lázně a masáže

Pivní lázeň má pro naše tělo blahodárné účinky, neboť pivní kvasnice a látky obsažené v pivu předávají pokožce celou řadu vitamínů B a minerálů. Prohříváním pokožky dochází také k uvolňování kožních pórů, kterými se i při mírném pocení odplavují škodliviny z těla.

Nádraží Praha-Dejvice – nejstarší pražské nádraží

Nejstarší pražské nádraží stojí v Dejvicích, v provozu je od roku 1830. Původně tady začínala nákladní Lánská koněspřežka, po které se vozilo hlavně dřevo z Křivoklátských lesů. Za první republiky nádraží využíval prezident Masaryk pro cesty do lánského zámku.

Mlýn Skály ve Slatiňanech

Mlýn na řece Chrudimce na okraji Slatiňan stával už v 16. století. Svůj název získal od okolních pískovcových skal v údolí Škrovádu, kde se dlouhá léta těžil kámen pro velké stavby a sochy v nedaleké Chrudimi.

Nejmenší pražský dům

V Anežské ulici v centru Prahy stojí nejmenší dům v metropoli. Je široký jen dva a čtvrt metru a dřív sloužil jako nevěstinec. Vznikl v roce 1853 a architektem byl Josef Liebel. Dnes existuje už jen průčelí původní stavby, přes které se vchází do zadního obydleného traktu.

Památník romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu

Památník stojí na místě tábora, kde byly v období od srpna 1940 do listopadu 1950 internovány různé skupiny osob, které byly zejména z rasových, národnostních či politických důvodů vyčleňovány z většinové společnosti. Za II. Světové války sloužil jako sběrný tábor pro moravské Romy.

Přírodní park Údolí Bystřice

Přírodní park se nachází v širším okolí řeky Bystřice, která se hluboko zařezala do plošiny Domašovské vrchoviny. Řeka vytvořila hluboké skalnaté údolí s řadou kaňonů, skalních ostrohů, sutí a kamenných moří. V pramenné oblasti se zachovaly zbytky rašelinných luk.

Hlavní nádraží v Praze - největší pražská secesní památka

Hlavní nádraží v Praze je vůbec největší osobní nádraží v České republice. Zdaleka však není nádražím nejstarším. Jeho historie se začala psát roku 1869 a do dnešní podoby bylo přestavěno podle návrhu architekta Josefa Fanty.

Socha Nicholase Wintona a dětí na Hlavním nádraží

Na prvním nástupišti pražského Hlavního nádraží spatříte emotivní sousoší sira Nicholase Wintona se dvěma dětmi, které „čekají na vlak“. Sir Nicholas George Winton v roce 1939 zachránil 669 převážně židovských dětí tím, že jim zajistil odjezd vlakem do Anglie.

Úniková hra v Liberci

Unikněte z Tajemné pracovny nebo zachraňte svět před mocným Hackerem přímo v jeho doupěti!

Naučná stezka Stříbrná osmička u Mladé Vožice

Stříbrná osmička prochází okolím obce Ratibořské Hory a seznamuje návštěvníky především s bohatou historií těžby stříbra v tomto regionu, která zde probíhala cca od roku 1526 do konce středověku. Jak název napovídá, stezka v krajině vytváří obrovskou ležatou osmičku.

Vrba zapomenutá u Únětic

Vrba zapomenutá je významný strom druhu vrba bílá, která roste v severním cípu katastrálního území Suchdol. Nachází se v Údolí Únětického potoka na soutoku Únětického a Horoměřického potoka.