Kudy z nudy ve městě Moravský Beroun
Zobrazit všechny články o městě Moravský Beroun
Barokní farní kostel z let 1735–37, postavený zřejmě podle návrhu oblíbeného lichtenštejnského architekta Tomáše Vojtěcha Budila.
Novogotický kostel sv. Kateřiny Alexandrijské byl vysvěcen 25. listopadu 1907, spolu s budovou fary a hřbitovem byl vystavěn jako náhrada za zničený farní komplex v obci Mladá, která na začátku minulého století musela ustoupit vojenské základně s cvičištěm a byla srovnána se zemí.
Kostel sv. Petra a Pavla byl vystavěn v letech 1587-1594 na popud horlivého katolíka Kašpara Pruskovského z Pruskova, který krátce před započetím stavby získal do svého majetku hradecké panství.
Barokní Kostel sv. Prokopa ve Vamberku byl postaven v letech 1712-13 v místě kostela původního ze 14. století.
Vyhlídka se nachází na západní vyhlídkové terase hradeckého parku za Bílou věží.
Vyhlídka se nachází v zámeckém parku a byla oblíbeným místem kněžny Mechtilde Lichnovské.
Vojenský hřbitov v Milovicích na Nymbursku se nachází na jihu místní části Mladá v ulici Italská. Má rozlohu přibližně 7500 m².
Původně na tomto místě stál farní kostel vystavěný roku 1619 bratry von Schönburg, což byli tehdejší krasličtí páni.
Památník stojí na místě, kde byl ve zdejší honitbě, revíru Oplany, zastřelen v roce 1876 poslední zdejší jelen.
Za iniciátorku a zakladatelku hradecké Kalvárie je považována Anna Marie Thomagnini, matka majitele hradeckého panství. Podle jejích pokynů došlo po roce 1750 k výstavbě 14 mohutných sloupů, které nesly obrazy s výjevy Kristova umučení.
Terénní základna pro ekologickou výchovu Buk (TZ Buk) se nachází v Krásné Lípě. Má výhodnou polohu, vzhledem k faktu, že Krásná Lípa je sídlem Správy Národního parku České Švýcarsko.
Vyhlídka byla postavena na sklonku 19. století jako součást úprav zámeckého parku.
Kraslice a sousední Klingenthal, začaly jako první na světě s hromadnou výrobou foukacích harmonik.
Zámek v Kostelci nad Černými lesy je památkově chráněným objektem České zemědělské univerzity v Praze.
Základním stavebním materiálem byla na místě vytěžená zemina, kamení a případně i dovezené dřevo. V současnosti již tyto pevnosti v úplnosti neexistují. Některé byly zcela rozebrány, především v druhé polovině 20. století, jiné přetrvaly pouze ve zbytku.
