Kudy z nudy ve městě Moravský Beroun

Zobrazit všechny články o městě Moravský Beroun

Kostel sv. Martina v Sedlčanech

Kostel sv. Martina je nejstarší památkou města, které je připomínáno roku 1294. Z této doby se zachovala věž s románsko-gotickými okny a zdivo lodi. Ve 14. století byl opevněn hradbou a baštami. V místě zvonice stávala brána s padacím mostem. Roku 1860 bylo opevnění zbořeno a kostel byl rozšířen.

Běžecký areál na golfovém hřišti v Ostravici

Běžecký areál v případě příznivých klimatických podmínek nabízí několik okruhů v délce od 1 km do 4,5 km, které jsou připraveny pro klasiku i bruslení. V areálu se také nachází půjčovna, vekterá poskytuje běžecké vybavení.

Evangelický kostel v Žatci

Kostel byl postaven v roce 1897 - 1898 v pseudorenesančním stylu v místě, kde v minulosti stávalo mýto. Křižovatka starých cest na Karlovy Vary a Kadaň je dodnes vyznačena kamenným rozcestníkem u vchodové branky do kostela.

Latrán v Českém Krumlově

Latrán je jedna z historických částí města Český Krumlov a nachází se v severovýchodní části města.

Renesanční varhany ve Smečně - nejstarší funkční varhany v Česku

Varhany v kostele Nejsvětější Trojice ve Smečně jsou považovány za jedny z nejstarších v Čechách. Skříň varhan pochází pravděpodobně z roku 1587.

Kostel Nejsvětější Trojice ve Smečně

Původně gotický chrám je ze 3. čtvrtiny 14. stol (jeho presbytář je sakristií dnešního kostela). Současná podoba je renesančně-gotická z roku 1587. Nejhodnotnější je oltář od Ignáce Platzera a varhany jsou nejstarší dochované varhany v českých zemích.

Varhany v bazilice sv. Jakuba Většího - největší varhany v Praze

Svatojakubské varhany pocházejí z počátku 18. století, ve 20. století byly přestavěny. Nástroj kombinuje barokní charakter s prvky romantického zvukového ideálu. S 91 rejstříky a 8277 píšťalami jsou to největší varhany v Praze .

Pašerácká stezka u Čížova v Podyjí

Pašerácká stezka je vedená v horní třetině strmého zalesněného svahu u hraniční obce Čížov a uchvátí krásnými pohledy na lesní komplex Braitavy při hranici se sousedním Rakouskem.

Unikátní socha Černé matky Boží Loretánské v Rumburku

Loretánská kaple Panny Marie v Rumburku, zvaná též Rumburská Loreta, skrývá jednou zajímavost - sochu Černé matky Boží Loretánské, pocházející z roku 1694.

Cyklostezka Opava - Otice

Opavu a nedaleké Otice spojuje cyklostezka dlouhá 760 metrů. V budoucnu stezka propojí s Opavou i Dolní Životice, Litultovice a Jakartovice.

Jindřichovo sedátko v Kyselce

Ve svahu nad pavilonem Ottova pramene bylo upraveno odpočívadlo nazvané Jindřichovo sedátko (Heinrich-sitz), pojmenované podle samotného vlastníka a budovatele lázní v Kyselce, Heinricha Mattoniho.

Přírodní rezervace Bažantnice u Loukova

Přírodní rezervace Bažantnice u Loukova byla vyhlášena roku 2000. Důvodem ochrany jsou lesní společenstva s pestrými rostlinnými a živočišnými společenstvy a prameništi.

Skalní útvar Velké Perničky

Velké Perničky, zvané též Milovské Perničky, představují pozoruhodný skalní útvar nalézající se v centrální části Českomoravské vysočiny – Žďárských vrších. Skalním mísám, v lidovém podání "perničkám", byl v minulosti připisován umělý vznik a kultovní funkce.

Zkamenělý zámek ve Žďárských vrších

Mohutný skalní útvar nedaleko obce Svratka ve Žďárských vrších na Vysočině je od roku 1977 chráněn jako přírodní památka. Archeologický výzkum prokázal neolitické a slovanské osídlení, z nichž jsou dosud patrné pozůstatky dvojitého valu. Ve 13. století zde pravděpodobně stával i dřevěný hrádek.

Naučná stezka na Křížovém vrchu ve Frýdlantu

Frýdlantská stezka v rezervaci Křížový vrch ukazuje historii a kouzlo tamního podzámčí. Návštěvníci na ní najdou informační tabule, odpočinková místa s vyhlídkou na hrad a zámek i povalový chodníček s přemostěním mokřadu.