Kudy z nudy ve městě Meziměstí

Hanácké stezky představují ucelenou síť jednosměrných terénních stezek (trailů) speciálně upravených pro zábavnou jízdu na horském kole pro začínající i zkušené cyklisty. Jednosměrné terénní tratě pro horská kola v Mostkovicích si rychle oblíbíte.

Skalní okno nedaleko obce Bynovec je součástí malého skalního města, které je tvořeno pozoruhodnými pískovcovými útvary. Ty v minulosti vznikly erozní činností.

Okružní naučná stezka má první zastavení na okraji Lesnova. Odtud vede na sever na vrch Roudný a přes Zbornou se stáčí zpět. Na deseti zastaveních se dozvíte, co, kde, kdy a jak se v okolních štolách těžilo, a nechybí ani informace o rozhledně na Roudném a o zdejším lese.

Základem barokního zámku byla původní renesanční tvrz z 1. poloviny 16. století. Nový objekt byl postaven pro hrabata z Pergenu podle návrhu žateckého stavitele Vavřince Rodta. Poslední novobarokní úpravy proběhly v roce 1928, v současnosti se nachází ve špatném technickém stavu.

Třemšínská bouda, kdysi dávno kaple, dodnes slouží jako útulna. Nachází se v hlubokých lesích chráněné krajinné oblasti Brdy. K boudě dojdete zpevněnou lesní cestou. V okolí jsou další zajímavá zastavení. S nejvyšší pravděpodobností na místě nikoho nepotkáte.

Slepá labská ramena a tůně mezi Byšičkami a Čelákovicemi tvoří přírodní rezervaci Hrbáčkovy tůně. Jedná se o skupinu jezírek vzniklých na místě bývalých říčních meandrů po odvedení labské vody do nového koryta ve 30. letech minulého století.

Stoličná hora či také stolová hora Kvádrberk se tyčí nad Děčínem na pravé straně řeky Labe ve výšce 289 m n. M. Návštěvníkům dopřává nádherný výhled, zvláště na Děčín a do údolí Labe. Součástí lesoparku je Císařský výhled, vyhlídková terasa s nádherným rozhledem.

Na levém břehu Ohře v Chebu, pod hrází chebské přehrady Skalka najdete Goethův naučný lesopark. Podle kronik se tady často procházel básník Johann Wolfgang von Goethe, proto území nese jeho jméno.

Minerální pramen je železitá kyselka známá od roku 1693. Původně vyvěrala z pařezu a v roce 1931 město Úterý pramen upravilo a postavilo nad ním dřevěný altán. Pramen pak pojmenovali po nejznámějším úterském rodákovi a zakladateli Mariánských Lázní Kašparu Reitenbergerovi.

Posečský trojpramen (Beránčí kyselka) se nachází na louce po pravé straně silnice mezi obcemi Poseč a Prachomety. Zajímavostí těchto tří posečských minerálek je jejich odlišné složení, přestože pramení velmi blízko sebe.

Oriona je hojně využívaný a nejkvalitnější minerální pramen na Tepelsku. Nachází se u silnice za Teplou směrem na Mariánské Lázně. Studánka je kryta altánem a je u ní zřízeno odpočívadlo.

Prameny jsou od sebe vzdáleny asi 4 metry a jejich voda je svedena do jednoho odběrného místa. Vyvěrají v místě bývalého parku před zničenými lázněmi v Pramenech. Vody pramenů silně probublává oxid uhličitý. Minerální voda je pitná, chutná a velmi osvěžující.

Farská kyselka je chutný pitný pramen, který vyvěrá v nadmořské výšce 767 metrů v lese mezi obcí Prameny a Mariánskými Lázněmi. Pramen se nachází cca 600 metrů od silnice a je dobře přístupný také cyklistům. Je kryt dřevěným altánkem a poskytuje pěkné místo k odpočinku.

Pramen je znám a využíván nejméně od 17. století, kdy se o něm zmiňuje Bohuslav Balbín jako o „pozoruhodné kyselce“. Pramen je jímán nádherným dutým kmenem s letopočtem z roku 1819 v hloubce 70 cm. Vydatnost pramene je přibližně 2 l/min.

Unikátní designovou cyklostezku zdobí potisky kresleného slovníku moravskoslezského nářečí od designéra Radka Leskovjana. Trasa měří 4,786 km a vede mezi Jeseníkem nad Odrou, Hůrkou a obcí Vražné.