Kudy z nudy v obci Klášter

Zobrazit všechny články o obci Klášter

Měšťanský pivovar v Poličce

Měšťanský Pivovar v Poličce má staletou historii. Budova dnešního pivovaru byla postavena v roce 1865. Pivo se zde vaří pivo z vlastní vody a žateckého chmele původní technologií podle receptů sládka Františka Bittnera.

Zábavní centrum Krokodýlek v Olomouci

Trampolíny, horolezeckou stěnu, lanové centrum, k tomu obrovský koráb s hlavolamy nebo bazén se šlapacími lodičkami - to vše se najdete v novém zábavním centru pro děti i rodiče v olomouckých Lazcích.

Selský domek v Kněždubě

Slovácké stavení se žudrem a modrou obrovnávkou pocházející z roku 1876. Je postavené z kotovice na kamenném základu, s dřevěnými stropy a modrými kuchyňskými kachlovými kamny, na kterých se dodnes dělají patenty a báleše. Domek je vybaven v selském stylu období přelomu 19. a 20. stol.

Dům Oskara a Jany Semlerových v Plzni architekta Adolfa Loose

Unikát mezi památkami architektury 20. století v ČR představuje byt rodiny Oskara Semlera, spolumajitele firmy na drátěné zboží, předně gramofonové jehly značky Sem. Přestože se Adolf Loos účastnil jen stanovení základní prostorové koncepce, lze interiér považovat za vrchol Loosovy činnosti v Plzni.

Brummelův dům od Adolfa Loose v Plzni

Přestavbu starého patrového domu a vybavení jeho interiéru projektoval Adolf Loos pro Jana a Janu Brummelovy na Husově třídě 58. Původní dům vystavěný v neorenesančním stylu mezi lety 1885–1886 později zakoupila rodina Liebsteinových, vlastnící obchod se dřevem.

Byt Viléma a Gertrudy Krausových Adolfa Loose v Plzni

Prvorepublikový byt Viléma Krause se nachází v Bendově ulici 10. Navrhl jej světoznámý architekt Adolf Loos pro potřeby inženýra Viléma Krause a jeho ženy Gertrudy mezi lety 1930 – 1931. V bytě se dochovaly vzácné mramorové obklady, protilehlé zrcadlové stěny a komfortně řešený vestavěný nábytek.

Byt doktora Josefa Vogla v Plzni architekta Loose

Adolf Loos patřil mezi nejvýznamnější architekty dvacátého století. Byt na Klatovské třídě navrhl ve dvacátých letech minulého století pro MUDr. Josefa Vogla, dětského lékaře, a jeho choť Štěpánku, která byla dcerou majitele domu. Do dnešních dní se zachovala i jídelna s obývacím pokojem.

Kostel Všech Svatých v Dlouhomilově

Kostel Všech svatých v Dlouhomilově je barokní stavbou z 18. století. V roce 1958 byl zapsán mezi kulturní památky. Jedná se o jednolodní kostel s odsazeným starým kněžištěm čtvercového půdorysu, k němuž po stranách přiléhají čtyřboká sakristie a kaple s oratořemi v patře.

Fara Předhradí – přeneste se do první republiky

Uprostřed obce Předhradí stojí budova staré fary. Najdete v ní školní třídu plnou kalamářů, učebnic i map, na kterých je Podkarpatská Rus ještě součástí republiky. Pokud si chcete prohlédnout, jak se učily děti v roce 1926, máte jedinečnou příležitost.

Weisshuhnův kanál – papírenský náhon u Hradce nad Moravicí

Weisshuhnův kanál sloužil v minulosti jako papírenský splav a dodnes je v provozu. Byl postaven na přelomu 20. století z popudu podnikatele Carla Weisshuhna pro chod továrny a papírnu v Žimrovicích.

Bezručova vyhlídka v Hradci nad Moravicí

Bezručova vyhlídka se nachází v zámeckém parku, asi 2 km jižně od Bílé věže. Od zámku k ní vede modrá turistická značka. Vyhlídka je dřevěná, umístěná na 4 kamenných pilířích v nadmořské výšce 435 m n.m. Je vysoká 9 m a má 16 schodů.

Rezervace zubrů Traviny u Benátek nad Jizerou

Rezervace Traviny zahrnuje rozlehlou oplocenou pastvinu nedaleko Benátek nad Jizerou. Jedná se o oboru i s kusem lesa, která se stala domovem zubrů evropských a divokých koní. Ti zde byli vysazeni pro záchranu biodiverzity bývalého vojenského prostoru, který je dnes evropsky významnou lokalitou.

Městské popraviště Horní Slavkov

Původní kruhové popraviště se třemi pilíři, které byly šest metrů vysoké, bylo postaveno na Šibeničním vrchu někdy kolem roku 1500 a prošlo třemi rozsáhlejšími stavebními úpravami. Posledním zdejším popraveným byla v září 1751 Marie Alžběta Früchtlová z Radošova za vraždu svého manžela a služebné.

Bosá stezka v Kolíně

Stezka dlouhá cca 40 metrů dává návštěvníkům možnost vyzkoušet si bosou chůzi po různých druzích povrchu, například v písku, štěrku, dřevu či slámě. Prostor bosé stezky doplňují lavičky a informační tabule o bosé chůzi.

Arcibiskupský palác v Praze

Arcibiskupský palác v těsném sousedství Pražského hradu představuje jednu z nejvýznamnějších pozdně barokních staveb Prahy. Vznikl v šestnáctém století a do dnešního dne prodělal několik přestaveb mimo jiné od J. B. Matheye.