Kudy z nudy v pohoří Jizerské hory
Zobrazit všechny články o pohoří Jizerské hory
Konojedské bochníky jsou vlastně bývalým kamenolomem. Jedná se o protáhlý, zalesněný masiv, který je zbytkem několika lávových proudů s unikátní ukázku sloupcové odlučnosti čediče. Na území se vyskytují kriticky ohrožené rostliny, a proto území bylo vyhlášeno Národní přírodní památkou.
Kaple svaté Rodiny z roku 1719 byla postavena v barokním slohu, nemusela ale sloužit jako hřbitovní kaple, ale jako protestantský kostel. Původně se ale jednalo o dřevěnou, roubenou stavbu nakonec i obezděnou.
Michelský vodojem z let 1906 – 1907 navrhl významný český architekt Jan Kotěra. Stavbu vysokou 42 metrů z neomítnutých cihel a s měděnou střechou najdete na okraji pankrácké pláně, v katastru Michle, v ulici Hanusova.
Branické divadlo si v roce 1925 z vlastních prostředků a potřeby postavili obyvatelé pražské čtvrti Braník. Na jevišti divadla se za dobu jeho existence vystřídali význační činoherní herci a režiséři, mimové či hudebníci, a to nejen z české a slovenské, ale i evropské umělecké scény.
Starý židovský hřbitov na Smíchově, kterému se někdy také říká Starý radlický, vznikl po otevření pražského ghetta, když se židé začali kolem roku 1787 stěhovat na předměstí. S příchodem na Smíchov bylo nutné založit také hřbitov.
Vila v ulici Jana Masaryka vedle grafické školy pochází ze začátku minulého století. V architektonickém pojetí se zde snoubí prvky funkcionalismu ještě s klasickým pojetím architektury, jemuž se autor, brněnský architekt Bohumír František Antonín Čermák, vyškolil ve vídeňském ateliéru Otto Wagnera.
Vilu v Jiráskově ulici, hned vedle autobusového nádraží staví odborníci do první architektonické ligy. Objevila se v seriálu Šumná města i v projektu Slavné vily. Pochází z poloviny dvacátých let minulého století a byla postavena pro přednostu kanceláře Krajského soudu v Jihlavě Bedřicha Zvacha.
Důl Alexander je někdejší hlubinné černouhelné dílo, které se nachází v Ostravě, místní části Kunčičky. Po ukončení těžby zůstaly zachovány těžní věže a část provozních objektů a bývalý důl byl prohlášen za kulturní památku. Důl Alexander patřil mezi doly Severní dráhy Ferdinandovy (SDF).
Stálá expozice o tradičním odívání na Valašsku pro milovníky folkloru připravil skanzen v Rožnově pod Radhoštěm - Valašské muzeum v přírodě. Bezpočet různorodých krojů ze všech koutů Valašska si prohlédnete v prvním patře Sušáku.
Občerstvení u Červené jámy se nachází na krásném místě Krušných hor, na přední Hřebečné v blízkosti gigantické důlní propadliny Červená jáma. Pohádkově vyhlížející chaloupka, postavenou ze dřeva a hlíny, najdete na místě bývalého hostince, kudy už v minulosti vedly hlavní turistické trasy.
V rámci přeshraničního projektu „Liberec/Žitava – zapomenuté památky“ vybralo město Liberec 27 významných sochařských děl z období 60. – 80. let 20. století, na jejichž základě vznikly dvě trasy, které si můžete projít a objevit tak nevšední sochařská díla, na něž se v průběhu času pozapomnělo.
V terezínském Muzeum nostalgie vám vystavené předměty budou určitě povědomé. Muzeum totiž představuje nostalgické vzpomínky na dobu nedávno minulou – připomíná věci denní potřeby socialistické společnosti od dobových automobilů, přes vybavený být až po školní třídu.
V sousedství císařské expozice v Terezíně vznikají síně slávy Závodu míru a Závodu míru juniorů. První zastřešuje Český svaz cyklistiky, druhou Cyklistický klub Slavoje Terezín, který zde bude mít i svou kancelář.
Dřevěná vzducholoď na střeše centra DOX jakoby přistávala na střeše Centra současného umění DOX v Holešovicích. Raritní stavba, která při běžné procházce není z ulice skoro vidět, slouží jako místo pro setkávání současného umění a literatury.
Autorem celodřevěného mechanického betlému je amatérský řezbář pan Jan Vysloužil, který žije v malebné vesnici Rudice u Uherského Brodu. Rudický betlém je ručně vyřezávaný a k jeho výrobě bylo použito převážně dřevo lipové. Celý betlém včetně mechaniky se rozkládá na ploše bezmála tří metrů.
