Kudy z nudy v obci Jevišovka
Zobrazit všechny články o obci Jevišovka
Kumpánova zahrada, místně vžitá pod názvem "Benar", připomínající minulost areálu vily Ferdinanda Přibyla s přádelnou v ulici K. H. Borovského čp. 37, je největší a nejzachovalejší zahradou založenou v meziválečném období ve Slaném.
Špýchar je součástí areálu nevelké vesnické usedlosti v jihočeských Myšticích. Jedná se o samostatně stojící zděný špýchar, který v r. 2022 prošel celkovou rekonstrukcí krovu vč. Původní krytiny z došek a šindelů.
U obce Herlify v nivě řeky Šlapanky se nachází lužní les a mokřadní louky. V lužním lese převažuje olše lepkavá a vrby, doplněné keřem střemchou obecnou, v podrostu se vyskytují ohrožené rostliny, např. Ďáblík bahenní, bledule jarní a další.
Stezka je určená pouze pro pěší turisty. Leží asi dva kilometry od rakouského Hardeggu. Na čtyřech kilometrech provede turisty podél Dyje po české i rakouské straně hranice.
Odkryté základy kostela, objeveného v roce 1911, jsou předmětem sporů historiků. Část má za to, že jde o kostel postavený za iroskotských misií, tedy před příchodem Cyrila a Metoděje někdy v první poloviny 9. stol. Navštivte tuto archeologickou lokalitu a prozkoumejte tajemství minulosti!
V místech, kde se vytvářely stopy dávné historie, můžete navštívit volně přístupnou archeologickou lokalitu z 9. století. Ta patří k jednomu z míst, kde mohl údajně být hrob svatého Metoděje.
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše ve Žďáře nad Sázavou je původně gotický, barokně za účasti Jana Santiniho přestavěný kostel, který je součástí bývalého kláštera.
Atypická stavba památníku památník bratislavsko-brněnské operace v Křepicích nebyla nikdy dokončena. Původní projekt byl velkolepý. Po roce 1989 se z památníku stalo chátrající torzo. Obec se po letech rozhodla, že originální rozhlednu dokončí.
Funkční replika Pražského orloje s průměrem sto dvacet centimetrů společně s věžními hodinami na domě pana Volfa v Táboře. Replika zobrazuje všechny časy a modeluje pohyb Slunce a Měsíce na astrolábu ciferníku.
Víte, kde se nachází střed České republiky? Těchto středů u nás existuje několik a jejich poloha se liší podle definice určení. Takže si můžete vybrat, ke kterému z nich se rozhodnete vydat. A udělat by to měl každý, koho zajímají geografické a historické souvislosti naší země!
Stezka Slezskem nabízí průchod pohraničními oblastmi českého Slezska mezi Rychlebskými horami a Slezskými Beskydy. Její krajní body tvoří na západě trojmezí Moravy, Slezska a Polska a na východě nejvýchodnější bod ČR. Stezka Slezskem je alternativou Severní stezky v její nejvýchodnější části.
Stálá expozice na půdě zemědělské usedlosti čp. 61 představuje pěstování chmele v okrajové části Úštěcké chmelařské oblasti.
Jižní stezka je po Severní stezce druhou nejdelší trasou Via Czechia a druhou nejdelší dálkovou trasou v ČR. Trasa pro pěší, cyklisty a běžkaře spojuje nejvýchodnější a nejzápadnější body ČR a vede převážně jižním příhraničím.
Vydejte se pěšky nebo na kole po zemské hranici Čech a Moravy. Přibližně 350 kilometrů dlouhá Českomoravská stezka je součástí sítě tras Via Czechia a vede souběžně s historickou hranicí mezi Královstvým Českým a Markrabstvím Moravským od Králického Sněžníku až ke Slavonicím.
Centrální stezka je třetí nejdelší samostatnou trasou Via Czechia, spojuje nejzápadnější a nejvýchodnější body ČR a vede přibližně centrem země. Stezka prochází přes několik středových bodů ČR: geometrický střed v Číhošti, střed diagonál v Golčově Jeníkově a střed podle hranic v Senešnici.